Lidice v zahraničí. Pokud si nepřipomínáte historii, jste na nejlepší cestě ji opakovat

21. červenec 2015

Byl to jeden z nejhorších dnů v české historii. 10. června 1942 nacisté vyhladili středočeskou obec Lidice.

Po atentátu na Heydricha 27. května 1942 byla obec po rozkazu Karla Hermanna Franka srovnána se zemí. Nacisté zastřelili 173 mužů. Většinu žen s dětmi převezli do koncentračních táborů. Záměr vymazat obci z povrchu světa nevyšel. Lidice znovu vyrostly v těsném sousedství původní obce.

Řádění nacistů pobouřilo celý svět. Památku obětí si připomínají i v zahraničí.

Málokdo ví, že poválečná obnova Lidic by začala stěží, nebýt židovského lékaře polského původu. Jmenoval se Barnet Stross a měl praxi v britském městě Stoke. Krátce po lidické tragédii v roce 1942 založil hnutí Lidice Shall Live, Lidice musí žít.

Poučení z historie

V rámci veřejné sbírky se vybrala omračující částka, která po válce putovala na výstavbu nových Lidic. Vyhlazení středočeské obce i samotné hnutí Lidice musí žít připomíná umělecká performance, která měla ve Stoke premiéru.

Natalie Bangsová ve Victoria Hall, kde se zrodilo hnutí Lidice Shall Live

Lidé ve městě na příběh Lidic nezapomínají.

Na Blurton Primary School je od 5. třídy součástí osnov lidická tragédie. „Vyzvala jsem všechny děti, aby vstaly. Děti s tmavými vlasy a hnědýma nebo zelenýma očima si musely sednout. Zbývajícím dětem s blond vlasy a modrýma očima jsem řekla, že přežijí a budou poněmčeni. Ostatním jsem oznámila, že je čeká koncentrační tábor a smrt,“ popisuje svoji naturalistickou prezentaci na téma Lidic 11letá Cloe.

V prostorách místní Victoria Hall, kde hnutí za obnovu vyhlazené obce 6. září 1942 i za přítomnosti Edvarda Beneše vzniklo, odehrají tři multižánrová představení s názvem Lidice Shall Live.

Jednu z autorek Natalie Bangsovou příběh lidické tragédie a pomoci obyvatel Stoke znovu dojímá: „Je tam scéna, kdy si dívky sundají beze slova šperky a dají je do kufru, který drží herec, gestapák. Pak si dívky uvážou šedé šátky a připevní čísla vězenkyň koncentračního tábora. Nedoprovází to žádný text.“

Nic z toho by nebylo možné bez obětavé práce manželů Cheryl a Alana Gerrardových, stokeských patriotů, kteří odkaz lidické tragédie udržují naživu.

„Pro naše děti je důležité tuhle vazbu udržet, ať už jde o kulturu, nebo i byznys. Tohle přátelství mezi dvěmi odlišnými kulturami nás obohacuje, a navíc je to poučení z historie,“ říká Cheryl.

Výtvory na téma Lidice

Podle Alana je důležitý přesah do současnosti, a to za situace, kdy Středoevropané nejsou u některých vrstev britského obyvatelstva dvakrát populární. „Že ne všichni přistěhovalci jsou špatní, je důležitý vzkaz, který se snažíme zprostředkovat.“

10letý Adam a 11letá Lisa z Blurton Primary School ukazují hrušeň, kterou zasadili na školní zahradě, tedy jediný ovocný strom, který před 73 lety přečkal zničení Lidic.

Lidice u Chicaga

Ve Spojených státech jedna z prvních obcí, které nesou jméno Lidice, vznikla nedaleko Chicaga.

„Na památku Lidic v Československu, jejíž obyvatelé zemřeli dílem nacistické brutality 10. června roku 1942, nikdy nezapomeneme, pravda zvítězí.“ Tak zní nápis na žulovém pomníku v 1. amerických Lidicích. Památník vyrostl okamžitě po vyhlazení Lidic. Dnes ho obklopuje růžový sad, rodinné domky a poklid venkovské čtvrti, která se stala součástí městečka Crest Hill.

Jeanne Juricicová patří k těm, kdo se snaží, aby se tady na oběti zločinu nezapomnělo. K památníku ji ve 40. letech jako malou vodili její rodiče. Ti se přátelili s mužem, který byl hlavní postavou vzniku zdejších Lidic.

„Dominic Romano byl developer, který budoval rezidenční čtvrť. Vyhlazení Lidic ho tak pobouřilo, že bez zaváhání věnoval půdu, na které památník stojí. Jeho odhalení se účastnily desetitisíce lidí,“ vysvětluje učitelka na penzi Jeanne.

Lidice-Crest Hill memorial

Lidice, nebo pozdějším Lidis, se brzy začalo říkat celé čtvrti. Tu v 60. letech pohltilo město Crest Hill, obyvatelé se vyměnili. O osudu českých Lidic mnohdy nemají tušení. Místní zastupitelka Tina Oberlinová možnost, že by se vzpomínka na československé Lidice jednoduše vytratila, nepřipouští.

„Pokud si nepřipomínáte historii, jste na nejlepší cestě ji opakovat. A zločin v Lidicích se nikdy opakovat nesmí. Proto si ho musíme připomínat,“ říká Tina.

Panamské Lidice u Tichého oceánu

Další místo, kde udržují památku středočeské obce vyhlazené nacisty, leží na jihu, v Panamě. Tamní Lidice najdete v kopcích jen 15 kilometrů od Tichého oceánu a nedaleko transamerické silnice číslo 1.

Městská knihovna. Obec se na Lidice přejmenovala 31. října 1943

Malá obecní škola je uprostřed vesnice mezi zelenými kopci pod majestátní horou. Je to jedna z mnoha budov s nápisem Lidice. Kousek od zavřené kapličky je náves s prolézačkami, malý koloniál, zeleno-žlutý domek s nápisem Radnice Lidice, malá knihovna Lidice.

Ve škole mají děti přestávku. „O historii Lidic učíme. Stejně jako se děti učí o historii své vlasti, o tom, jak jsme se oddělili od Kolumbie, nebo získali nezávislost na Španělsku,“ vypráví ředitelka základní školy Ema Berrocal. Přejmenování obce proběhlo 31. října 1943.

„To je tady velké výročí. Je průvod, volí se Miss 31. října, včetně korunovace, jsou tu nejrůznější bály a taky lidové tance.“

Ve skromné přízemním domku bydlí paní Paulina Cordoba de Arosemena. Ukazuje obraz, je na něm ona a manžel. „Jediné, co po něm zbylo, je, že to byl on, starosta, který změnil jméno.“

Paní Paulina Cordoba de Arosemena drží portrét s manželem Estebanem, který se zasloužil o pojmenování obce Lidice

Esteban Arosemena byl ve 40. letech starosta malé osady, měla prý 20 domů. V roce 1942 se dozvěděli v Panamě o lidické tragédii. „Lidem se ten nápad líbil. Byli pro změnu. Dřív se to jmenovalo Potrero, a to se jim nelíbilo. Má to co společného s dobytkem.“

Obec má přes 5 000 obyvatel. Každý rok si prý tu událost velmi připomínají. I ze slov Luise Díaze vyplývá, že vzpomínají na osoby, které městu daly nové jméno, a na datum změny, tedy 31. října. Koneckonců tragické události se zrovna slavit nedají.

autoři: Jiří Hošek , lek , dkk , pbe , sch
Spustit audio