Senátem prošel návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu
Senát schválil návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby. Zaměstnanci, pro které nebudou mít firmy třeba kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě práci na plný úvazek, by po dobu výpadku dostávali nejméně 70 procent mzdy. Polovinu platu by hradil zaměstnavatel, zbylých 20 procent stát.
O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák rozhodnutí Senátu vítá.
„My jsme v dobách té těžké krize v letech 2009 až 2012, nebo 2013, tento nástroj potřebovali; tohle je dobrá zpráva. Akorát podíl státu by mohl být trošku větší, ale to je otázka plus minus 10 procent,“ řekl Hanák.
Se současnou podobou novely ale není spokojená Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
„Je tam enormní řada administrativních požadavků na firmy ze strany státu a malé firmy nemají týmy lidí na zpracování podkladů. A je tam požadavek, kdy firma musí předložit dohodu s odbory, a naprostá většina malých firem odbory vůbec nemá,“ reagovala prezidentka asociace Eva Svobodová.
Také Hospodářská komora je ohledně praktického využití tohoto nástroje skeptická. Podle jejího šéfa Vladimíra Dlouhého není současná podoba kurzarbeitu pro firmy dostatečně zajímavá.
"Je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému," uvedl Dlouhý.
Novelu teď dostane k podpisu prezident.
