Keplerův teleskop objevil dosud nejbližší příbuznou Země, mohl by na ní být život
Vědci objevili s pomocí Keplerova teleskopu první blízkou příbuznou planety Země. Je o něco větší a starší a rok tam trvá o pár desítek dnů déle. Exoplaneta s označením Kepler-452b obíhá kolem své hvězdy, podobně jako Země kolem Slunce. Objev je podle odborníků z americké NASA milníkem v hledání mimozemského života.
Exoplaneta se nachází v souhvězdí Labutě a od Země je vzdálená 1400 světelných let. Experti z americké NASA ji označují jako sestřenku naší planety.
„Hvězda je stejného typu jako Slunce a má stejnou povrchovou teplotu. Je o desetinu větší a o pětinu zářivější než naše Slunce. Planeta kolem ní obíhá 385 dní a je od ní jen o pět procent dál než Země od Slunce,“ vyjmenoval důvody pro toto označení analytik NASA Jon Jenkins.
NASA objevila exoplanetu zatím nejpodobnější Zemi. Oznámení amerických vědců okomentoval Jan Šifner z hvězdárny a planetária v Praze
Kepler-452b se tak stal asi tím nejpravděpodobnějším místem v dosud známém vesmíru, kde by se daly očekávat formy života podobné těm na Zemi.
„My jsme tu planetu neviděli, neměli jsme možnost ji prozkoumat, takže nemůžeme říct, jestli po ní běhají modří králíci nebo jestli tam jsou nějací mimozemšťané. Ta zpráva říká jenom to, že na té planetě by mohl být život tak, jak si ho představujeme my,“ okomentoval pro Český rozhlas objev NASA Jan Šifner z hvězdárny a planetária v Praze.
Za exoplanety astronomové označují planety nalezené mimo naši sluneční soustavu, z nichž některé mohou být podobné Zemi. Počet vědecky potvrzených exoplanet je nyní 1030. Podle nejnovějšího prohlášení nalezla NASA jedenáct nových, z nichž planeta označená Kepler-452b se zřejmě podobá naší planetě nejvíc.
Podle amerických vědců může být snadno možné, že na nově objevené exoplanetě existuje voda v tekutém stavu, což existenci života umožňuje.
Skutečnost, že hvězda, kolem níž exoplaneta obíhá, je o 1,5 miliardy let starší než Slunce, dává rovněž vědcům možnost zkoumat, jaký osud čeká ve vzdálené budoucnosti Zemi. Podle astronoma Douga Caldwella vydává stárnoucí hvězda víc energie a svou exoplanetu zahřívá. V důsledku toho se mohou oceány vypařit a voda z povrchu nadobro zmizí.
"Kepler-452b tak možná prochází obdobím, které Zemi za víc než miliardu let čeká, až Slunce zestárne a bude jasnější," konstatoval Caldwell.
Kandidátů na „Zemi 2.0“ je víc
Na seznamu NASA je řada dalších exoplanet, které by mohly být nositelkami života. Některé z nich obíhají kolem hvězd, které jsou jak velikostně i teplotně srovnatelné se Sluncem, a nacházejí se v obdobné vzdálenosti od své hvězdy jako Země od Slunce. Na jejich zevrubnější zkoumání si podle ale podle Jana Šifnera ještě počkáme.
„Obávám se, že žádné bezprostřední pokračování, aby se tam ihned namířil nějaký superdalekohled, není možné, protože takový prostě nemáme. Je to jenom motivace k tomu, abychom třeba za deset let vypustili na oběžnou dráhu mnohem výkonnější dalekohled, než byl ten Keplerův, a ten už by mohl mít takové parametry, že bychom planetu kolem cizí hvězdy mohli vidět,“ řekl Šifner.
