Turecko nevyšle proti islamistům pozemní vojsko, dál bude cíle bombardovat
Turecko bude pokračovat v bombardování radikálů z hnutí Islámský stát, shodlo se na tom se Spojenými státy. Ankara ale nemá v plánu vyslat do Sýrie pozemní vojsko. Tureckým novinářům to oznámil premiér Ahmet Davutoglu. Kromě operace proti islamistům mají pokračovat také útoky na tábory Kurdské strany pracujících.
„Jestliže tam nepošleme pozemní jednotky, a to neuděláme, tak ty síly, které tam působí a spolupracují s námi, by měly být chráněny,“ citoval Davutoglua list Hürriyet.
Přestože Turci mají podporu Spojených států, situací se budou na žádost Ankary mimořádně zabývat zástupci NATO.
„Ankara se rozhodla, že pokud se zapojí do bojů v Sýrii, tak bude chtít na oplátku ze strany NATO nějakou podporu v případě, že dojde k útokům proti tureckému území,“ myslí si Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
O zapojení Turecka do bojů proti Islámskému státu mluvil Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů
„Turecko vždy trvalo na tom, že když už bude nějaká mezinárodní koalice útočit v Sýrii, tak by ty útoky měly být vedeny i proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. To byl klíčový požadavek, na kterém ztroskotala v minulosti případná spolupráce mezi Tureckem a Spojenými státy,“ dodává.
Turecko začalo s nálety na pozice islamistů v severní Sýrii minulý pátek. Zároveň ale bombardovalo základny a logistická stanoviště Kurdské strany pracujících (PKK) v sousedním Iráku.
Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Ta ale příliš nepokročila a současný vývoj je blokuje.
Turecko údajně zaútočilo i na Kurdy v Sýrii
Turecké tanky v noci ostřelovaly pozice Kurdů v Sýrii. Tvrdí to syrští aktivisté i syrské kurdské milice YPG. Cílem se stala vesnice na hranici s Tureckem ležící nedaleko pozic Islámského státu. Čtyři kurdští vojáci utrpěli zranění.
Turecké úřady tvrzení prověřují. Trvají ale na tom, že jednotky syrských Kurdů nejsou cílem současných operací turecké armády.
"Poměrně složitá hra"
Turecký premiér údajně také prohlásil, že strana syrských Kurdů PYD „může mít místo v nové Sýrii“, jestliže nebude obtěžovat Turecko, přetrhá veškeré vztahy se syrským prezidentem Bašárem Asadem a bude spolupracovat s opozičními silami.
Vít Beneš si ale nemyslí, že by Turecko zneužívalo boje proti Islámskému státu k likvidaci Kurdů. Podle něj bylo bombardování kurdských pozic spíše signálem, že jakýkoliv útok proti islamistům by neměl být vnímán jako turecká podpora Kurdům.
Kurdové jsou v Turecku nejpočetnější menšinou, podle odhadů tvoří asi 17 procent obyvatel. Žijí také v sousedním Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Kurdové patří k nejúspěšnějším bojovníkům proti Islámskému státu, v Turecku však zároveň tvoří opozici vůči Ankaře.
„Je očividné, že turecká vláda hraje poměrně složitou hru. Já si myslím, že útoky proti PKK v Iráku mohou signalizovat, že když už se Turecko zapojí do bojů proti Islámskému státu, tak si bude dávat velký pozor, aby zároveň příliš neposilovalo Kurdy, ať už v Sýrii nebo v Iráku,“ upozorňuje.
Ankara se dosud zdráhala zapojit se do bojů proti radikálním islamistům. Odhodlala se až po útoku z minulého pondělí, při němž v pohraničním Suruçu zahynulo 32 lidí, většinou Kurdů. K akci se přihlásil Islámský stát.
První nálety na islamisty začaly v pátek a pokračovaly v sobotu. V pátek pak dala vláda příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 tureckých provinciích. Zatčeno bylo na 590 lidí.
