Oldřich Kužílek: Vánoce a globální oteplování

Stromečky s ozdobami vyraší možná už v říjnu. Ale to vše je málo - podle zpráv v médiích se letos začaly e-shopy připravovat na Vánoce už v polovině července, některé dokonce již na jaře. První dárky prý začínají lidé kupovat od druhé půlky září.

Kdybych byl z Marsu a bez souvislostí uměl sledovat, na co lidé v obchodech i doma v těchto parných měsících myslí, viděl bych samé Vánoce. Aha, řekl bych si marťansky, vánoce jsou letní rituál, kdy lidé v co největším vedru kupují zásoby na zimu.

A správně bych si pak všiml, že lidé jsou prozíraví, protože rok co rok po 27. prosinci opravdu z obchodů většina zboží zmizí. Jak prozíravý živočišný druh, řekl by si Marťan.

Ale co když je zde opravdu nějaká bytost, která skutečně takto vnímá, co se lidstvu v hlavě honí? Co když je to naše matka Země, naše planeta? Co se jí pak asi honí velkou kebulí?

Navíc do toho náhle přišla ta velká vedra. Nejdřív mi to neodcházelo, ale pak jsem vše pochopil.
Ne spalování uhlí, nafty, ne produkce kysličníku uhličitého a skleníkový efekt. Příčiny globálního oteplování jsou jinde.

Matka Země dobře ví, kdy správně mají být Vánoce, a upřímně a přímočaře odpovídá na naše myšlenky. Říká si: propadli nějakému omylu - v létě se zabývají tím, co patří do zimy. A se starostlivou péčí matky se snaží dát nám signál. Jak jinak, než že ještě více přitopí? Vlastně tím oteplováním volá: nene, ještě nejsou Vánoce, všimněte si, je teprve léto!

Pak chvíli kouká, zda to zabralo. Nezabralo. Hajdom hajdom tydlidom se ozve zase o den dřív než loni. A Země si říká - aha, zase mě ty mé nezbedné dětičky neslyšely, zase to ta nevědomá robátka nepochopila, zase si zabrané do hry na pokrok, obchod a válku nevšimly, co jim říkám! Tak musím ještě přidat. A rázem panují čtyřicítky.

Takže se vzpamatujme a nechme Vánoce se vším všudy až na chladné dny, krátké večery a plískanice. Jinak nás v létě Zeměkoule opravdu usmaží jako vánočního kapra.