Kvůli velkému suchu paradoxně hrozí nizozemským vesnicím zaplavení
Sucho ohrožuje protipovodňové hráze v Nizozemsku. Některé z nich postavili předkové dnešních obyvatel z rašeliny vytěžené z polí, ta teď ale kvůli velkým teplotám vysychá. Hrozí proto, že voda hráze protrhne. Situaci zatím nezlepšily ani nedávné vydatné deště, Nizozemci tak musí valy zpevňovat.
„Tohle nevidíme rádi. Půda je proschlá do hloubky 40 nebo i 50 centimetrů,“ říká strážce hráze u valu Reeuwijk nedaleko známého sýrařského města Gouda. Píchá kovovou holí do temena hráze a ukazuje, jak je narušená.
I když v poslední době vydatně pršelo, horké počasí stále způsobuje, že se víc vody vypaří, než kolik jí spadne na zem. Hráze nasypané před několika sty lety z rašeliny tak slábnou. Hrozí, že je voda provalí a vtrhne do obydlených oblastí.
„Rašelina je jako houba. Když vyschne, neváží skoro nic a voda ji snadno odsune stranou. Pak nám tu hrozí, že tyto hráze nevydrží,“ upozorňuje správce hrází Gerard Doornbos.
Už teď musí správa vodních děl sledovat několik stovek kilometrů vysychajících starých hrází. V Nizozemsku je asi 3500 kilometrů hrází nasypaných z rašeliny. Když je vlhká, drží dobře, vyschlá se ovšem drolí.
Nizozemsko za sebou už má jednu nepříjemnou zkušenost. Před 12 lety musely úřady evakuovat 2000 lidí ze vsi Wilnis u Utrechtu, protože hrozilo protržení tamních rašelinných valů. Správa vodních děl proto nyní hráze urychleně opravuje a lehkou rašelinu nahrazuje hutnější zeminou.
Přibližně 40 procent území Nizozemska leží níž, než je hladina moře nebo řek. Nejníže položené městečko je Nieuwerkerk aan den IJssel. Řeka tam teče ve valu vysokém skoro sedm metrů.
