Místopředsedkyně Senátu Horská věří, že se najdou peníze na výkup vepřína v Letech
Památku obětí českých Romů ve sběrném táboře v Letech u Písku dnes přijelo uctít téměř 50 lidí. Táborem prošlo mezi roky 1942 a 1943 přes 1300 Romů, většina byla transportovaná do Osvětimi, přes 300 z nich pobyt nepřežilo. Na místě někdejšího tábora je ale stále vepřín. Vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že výkrmna prasat tam v budoucnu nebude. Zatím se ale řešení zdá být v nedohlednu.
Květiny k památníku položila například místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, zástupce Společenství Romů na Moravě Karel Holomek a dalších skoro 50 lidí.
Byli mezi nimi zástupci Památníku Lidice, který celou akci pořádá, a také lidické ženy, které přežily vyhlazení obce nacisty. Nechyběli ani zástupci památníku z Terezína.
Při pietním aktu mluvčí připomněli taky nedaleký vepřín, který stále stojí na místě bývalého internačního tábora.
Památku obětí Romů ve sběrném táboře v Letech u Písku dnes přijelo uctít téměř 50 lidí. Natáčela tam redaktorka Romana Lehmanová
Miluše Horská mluvila o tom, že přesun vepřína je problém hlavně nedostatku peněz, jedná se přibližně o 300 milionů korun.
„Já jsem neuvěřitelný optimista. Já doufám, že se ty peníze najdou a že opravdu ten vepřín půjde pryč,“ řekla místopředsedkyně Senátu.
'Důvodem nejsou peníze'
Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek ale vidí důvod toho, proč se přesunutí vepřína neustále zdržuje, úplně jinde.
„Peníze vůbec nejsou problém, jsem o tom stoprocentně přesvědčen. Problém je politická vůle napříč, kdy řada lidí bude křičet: Toto je zase privilegium pro Romy, Romové nejsou naše oběti," tvrdí Karel Holomek.
Nad tím, proč se ještě nepodařilo vykoupit vepřín v Letech u Písku, se zamýšlí ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl
Že nejde jen o otázku peněz, se domnívá i ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. „Nepůjde asi jen o několik set milionů, ale bude tady i nějaké jiné politikum. Myslím si, že je to dáno i rychle střídajícími se vládami v minulosti. Možná tam byla i dobrá vůle, ale nikdy se to nestihlo zúřadovat,“ poznamenal.
Podle něj je ale také potřeba najít pro majitele vepřínu, společnost Agpi Písek, náhradní pozemek, na kterém by firma mohla pokračovat ve svém podnikání.
„A to je v malé České republice dnes poměrně velký problém. A dovolím si říct, co jsem řekl dnes při pietě, že zde může být i volební politikum, protože si myslím, že není možné, aby se v této situaci několik set milionů korun nenašlo. Myslím si, že i ze strany majitelů vepřína určitá svobodná vůle je a vstřícné kroky byly udělány,“ dodal Červencl.
Odstranění nebo přesunutí vepřína se řeší od poloviny 90. let. Aby k tomu skutečně došlo, si přeje i Karel Berousek z Hradce Králové, který v Letech ztratil několik svých blízkých.
Ministři jednají s majitelem vepřína
Ministři kultury a lidských práv už jednají se společností Agpi Písek. Šéf resortu pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD ale zatím nechtěl sdělovat detaily. Aby z tohoto místa výkrmna zmizela, je pro něj ale důležité.
„Je to podobné, jako kdyby takové zařízení bylo v Osvětimi nebo na místě jiného koncentračního tábora. Lidé, kteří s tím mají spojené obrovské utrpení svých bližních, by také nebyli rádi.“
Jan Čech z firmy Agpi Písek prý sice s ministry jednal, ale konkrétní nabídku na odkoupení vepřína zatím nedostal.
„Byla to první schůzka od roku 2008 se zástupci státu. Od té doby se s námi nikdo nikdy nespojil.“
Původní kárný a pracovní tábor u Let na Písecku přeměnili nacisté na takzvaný cikánský v srpnu 1942. Přes 320 Romů tady zemřelo. Další stovky odtud odjely transportem do Osvětimi.
