Právo lidí s hendikepem na sex? Snad už brzy i v Česku!
V Česku se vzdělávají první zájemci o provozování sexuální asistence. Měli by za úplatu naplňovat sexuální potřeby lidí s hendikepem. Momentálně v Česku na několika místech pracují tzv. intimní asistenti, kteří poskytují lidem s hendikepem informace, ale v žádném případě se jich fyzicky nedotýkají.
Školení pro budoucí sexuální asistenty pořádá nezisková organizace Rozkoš bez rizika, která si pro svůj projekt Právo na sex nechala vypracovat posudek Ministerstva vnitra ČR. Z něj mj. vyplývá, že Rozkoš bez rizika (R-R) nesmí zastávat roli aktivního prostředníka mezi sexuálními asistenty a hendikepovanými osobami a že se aktivity R-R musí omezit na osvětové, vzdělávací a školicí činnosti. Jinak by se tato nezisková organizace mohla dostat do rozporu s trestním zákoníkem, konkrétně do podezření, že se dopustila trestného činu kuplířství podle § 189 zákona č. 40/2009 Sb.
Výkonná ředitelka organizace Rozkoš bez rizika Lucie Šídová k nálezu, který dále posuzovalo také Nejvyšší státní zastupitelství, dodává:
„Máme problém s tím, že nemůžeme tyto služby sjednávat. Je to velká škoda, protože vyškolíme sexuální asistentky a nemůžeme je propojit se zájemci. Ženy se budou muset propagovat samy, což mohou, protože sexuální práce není zakázaná.“
Specifika práce sexuálních asistentů a asistentek
České vzdělávací kurzy vedou zahraniční odborníci a v Česku se tak navazuje na zkušenosti ze zahraničí. Profese sexuálních asistentů existuje např. v Německu, Dánsku, Nizozemí, Švýcarsku nebo Anglii.
Rozdíl mezi sexuální asistencí a prostitucí je v tom, že sexuální asistence je vykonávaná s úctou a respektem a není v ní primární ekonomické hledisko. Řídí se individuálními potřebami i omezeními lidí s hendikepem.
Součástí služby je první schůzka asistentky a klienta, které se někdy říká „rande“ – tam si obě strany vykomunikují všechno, co je třeba, a také si stanoví pravidla a hranice.
„Asistentky a asistenti budou dodržovat etický kodex, je jasné, že tato služba musí být poskytnuta eticky a nesmí nikomu ublížit. Asistenti také musejí znát bezpečnostní a zdravotní pravidla, např. jak klientovi pomoci, když dojde k nějakým problémům,“ upřesňuje Lucie Šídová.
Kurzy R-R pro budoucí sexuální asistenty navštěvuje také Katka, která popisuje, co považuje za jejich největší přínos: „Určitě znalosti z oblasti medicíny, rozlišení jednotlivých postižení a další informace. Také je velmi zajímavé poslouchat od lektorů příběhy z praxe.“
Sexualita postižených lidí je ve společnosti více či méně tabu. Organizace Rozkoš bez rizika otevřela problém sexuální asistence pro postižené na konferenci v červnu 2013.
