Sankce mezi EU a Ruskem platí rok. Vývoz českých podniků do země snížily o třetinu

Vzájemné sankce mezi Ruskem a Evropskou unií kvůli ukrajinské krizi platí 12 měsíců. Rusko teď rozhodlo, že sankční režim na dovoz vybraného zboží prodlouží o další rok. V době debat o omezení obchodu kritici upozorňovali, že to silně ohrozí české podniky. Ty jen v prvních pěti měsících letošního roku na exportu přišly o 15 miliard korun. Na omezení ale doplácí především Rusko.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sýry se po obvodu balí do fáče, aby se zrající hmota zevnitř neprovalila ven

Sýry se po obvodu balí do fáče, aby se zrající hmota zevnitř neprovalila ven | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Podle včerejší zprávy Mezinárodního měnového fondu by sankce související s ukrajinskou krizí mohly Rusko celkově připravit o devět procent hrubého domácího produktu.

K tomu se ovšem přidávají i potíže s přístupem k devizám a méně peněz kvůli zlevňující ropě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vzájemné sankce mezi Ruskem a EU platí rok. Na koho nejvíce dopadly, zjišťovala Jitka Hanžlová

Pokud jde o české podniky, pak se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu snížil vývoz do Ruska o třetinu. Pokles se projevil především v prvních pěti letošních měsících.

„Pokud budeme hovořit v absolutních číslech, tak hovoříme o ztrátě do 15 miliard korun,“ potvrdil mluvčí úřadu František Kotrba.

Přesněji nejde ztráty českých podniků vyčíslit, protože podle Františka Kotrby je nutné počítat i s takzvanými nenaplněnými očekáváními.

„Patří sem ukončená jednání o budoucích kontraktech a samozřejmě výrazný pokles vývozu do Ruské federace ze zemí, které jsou tradičním cílem exportu i České republiky, například Německa,“ doplnil.

Přímý dopad na mléčné výrobky

Přímý dopad mělo ruské embargo na producenty mléka a mléčných výrobků. Vývoz do země klesl o 100 procent. Pro představu - bylo to řádově 1000 tun sýrů, 500 tun másla a 1500 tun sušené syrovátky ročně.

Kromě toho se podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka začínal rozbíhat i vývoz čerstvých mléčných výrobků.

„Českomoravský mlékárenský svaz od roku 2013 implementuje v Rusku podpůrný propagační program, do kterého proinvestoval bezprostředně před embargem 1,5 milionu eur,“ řekl.

„Výsledek se bohužel nedostavil, protože v momentě, kdy se vložené investice měly vracet, tak přišla jako rána z čistého nebe ruská sankce, která přetrvává a bude trvat minimálně do června příštího roku.“

Hledání nového odbytiště

Embargo se naopak téměř nedotklo pěstitelů zeleniny.

„Čeští zelináři do Ruska de facto nic nevyváželi. Dopad byl takzvaně druhotný. To znamená, že Evropa, například Poláci, Holanďani, vyváželi a tím pádem došlo k tomu, že určitý přebytek zboží zůstal v Polsku, Holandsku a některých jiných státech,“ vysvětlil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

Strojírenské podniky se snaží hledat jiná odbytiště po světě. Pro zemědělce a zpracovatele potravin to je ale obtížnější i kvůli tomu, že svoji produkci se snaží prodat všechny země, kterých se ruské embargo na potraviny nebo květiny týká.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme