Jan Bednář: Japonsko si připomíná Hirošimu
„Musíme se nadále hodně snažit, abychom dosáhli toho, že svět bude bez jaderných zbraní,“ prohlásil ve čtvrtek japonský premiér Šinzó Abe na smuteční ceremonii uspořádané k 70. výročí výbuchu atomové bomby v Hirošimě.
Každý rok, i letos, si Japonsko připomíná událost, která změnila jeho moderní dějiny, ukončila druhou světovou válku v Asii a slouží dodnes jako memento, odrazující příklad, který by se neměl už nikdy v dějinách lidstva opakovat.
Atomový výbuch v Hirošimě 6. srpna 1945 si vyžádal desítky tisíc lidských životů, v úhrnném součtu se uvádí na 140 tisíc obětí. Mnozí zemřeli okamžitě po výbuchu v osm hodin 15 minut ráno toho dne, mnozí další umírali později na následky popálení a jiných těžkých zranění a onemocnění z ozáření.
Jednalo se bezpochyby o největší válečnou katastrofu jediného okamžiku, navíc následovanou o tři dny později podobnou devastací dalšího japonského města, Nagasaki.
Vzpomínky na tu dobu samozřejmě nezmizely ani po 70 letech. Desítky tisíc lidí dnes uctívají památku civilních obětí 2. světové války a svou osobní účastí na smutečním ceremoniálu a modlitbami vyjadřují touhu zachovat mír.
Strašlivé lidské následky atomového výbuchu si v Japonsku připomínají dospělí i děti. V Hirošimě opět vypustili hejno bílých holubic míru a večer jako každý rok v tento den posílají po pomalém proudu místní řeky plovoucí světelné lampiony, které symbolizují duše zemřelých.
Po tak hrozných zkušenost, jaké zažili lidé po atomovém výbuchu, není jistě divu, že Japonsko je dnes zemí pacifismu a ve veřejnosti silně převládá názor, že všechny jaderné zbraně by měly být zakázané a zničené, i když mnoho Japonců si dnes uvědomuje, že se neobejdou bez jaderné energie.
Jak to ale zařídit, aby tak obrovská síla, kterou v sobě skrývá jádro hmoty, nebyla zneužita k válce a násilí, ale sloužila k mírovým účelům? To je otázka, kterou si my všichni, nejen Japonci, klademe dodnes. A stále nemáme odpověď.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
