Za nehody na železničních přejezdech může nepoučitelnost. Lidé nerespektují závory ani světla, připomíná odborník
Letní prázdniny si nedokážeme představit bez cestování a železniční doprava je jeho nedílnou součástí, protože, jak připomíná ředitel Výzkumného ústavu železničního Antonín Blažek, cesta vlakem může být zážitek i romantika.
Železniční dopravu nemůžou ohrozit vysoké teploty, protože systém železnice je podle Antonína Blažka v principu bezpečný a s teplotními výkyvy počítá. V nejhorším případě můžou vlaky jezdit pomaleji.
Součástí bezpečnostních opatření můžou být i bílé nátěry kolejnic nebo jejich kropení. „Naše populace však není zvyklá pracovat v takovém horku, takže hrozí spíš lidská chyba,“ varuje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
Lidská chyba zapříčinila také nehodu ve Studénce, kde se na přejezdu srazilo pendolino s kamionem, jehož řidič se snažil přejet na červenou, ale nakonec zůstal uvězněn mezi závorami, aniž by tušil, že je může jednoduše projet. Závory jsou totiž křehké, takže je prolomí i moped.
Sedm let od neštěstí ve Studénce
Tragická nehoda vlaku se spadlou částí mostní konstrukce si tehdy vyžádala osm obětí a téměř stovka lidí byla zraněna. „Je to smutný příběh a došlo k němu záhadným způsobem, kdy spadl most,“ vzpomíná Antonín Blažek. Podle jeho slov zřejmě mělo dojít během rekonstrukce mostu k výluce na trati, ale současně připomíná, že celý případ nebyl dosud prošetřen.
„Není možné mít takové množství úrovňových přejezdů na tolika hlavních tazích,“ myslí si Antonín Blažek a varuje především před kamionovou dopravou, kterou je podle jeho slov třeba stáhnout z úrovňových přejezdů.
Řidiči musejí být ukáznění, zdůrazňuje Antonín Blažek
Za nehody na přejezdech může naše nepoučitelnost. „Je to tak banální. Blikají červená světla a řidiči je nerespektují, to nechápu,“ diví se. Sám patří mezi příznivce větší represe, tedy zvýšení pokut za jízdu na červenou. „Je to složitá a možná i politická záležitost, ale měli bychom se jí vážněji zabývat,“ dodává.
Přesto všechno považuje železniční dopravu za bezpečnou a navíc také za způsob přepravy, který může konkurovat letecké i silniční dopravě. Vzorem by nám podle Antonína Blažka mohlo být například Švýcarsko, které má „perfektně vymyšlenou symbiózu železniční, silniční i letecké dopravy. Ale i my máme za sebou dost odpracováno. „Připravují se nové odbavovací systémy. Cestu jsme si už nastavili,“ tvrdí optimisticky.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
