Letci z RAF se před 70 lety vrátili do svobodné vlasti. Vítala je nadšená Praha
Dnes je to přesně 70 let, co se po skončení druhé světové války vrátili do svobodného Československa letci z RAF. Patřili mezi tisícovky statečných Čechů a Slováků, kteří se nesmířili s rozbitím Československa v březnu 1939. Na protest odešli bojovat proti nacismu do zahraničí. V roce 1940 se vyznamenali v Bitvě o Británii a po mnoha letech války se 13. srpna 1945 konečně setkali se svými blízkými.
Reportáž Československého rozhlasu popisující návrat letců z Anglie byla velmi emotivní, stejně jako vzrušené byly první poválečné měsíce v osvobozené vlasti.
Před 70 lety se vrátili českoslovenští piloti po konci války zpátky do vlasti. Tehdejší události připomíná Jaroslav Skalický
„Zakroužily spitfiry stíhacích perutí nad hlavním městem a zakrátko již přistály na letišti v Ruzyni. Matky, stařenky v šátku čekaly svého syna. Byly tam mladé ženy, které se před šesti lety rozloučily se svými chlapci, byly tam děti, které dosud nepoznaly svého otce. Byla to nádherná přivítání, nekonečná objetí. Letci se ocitli mezi svými.“
V britském královském letectvu RAF sloužilo během druhé světové války dva a půl tisíce Čechů a Slováků - pilotů, navigátorů, radistů a mechaniků.
Nejúspěšnějším pilotem byl Josef František. V barvách polské 303. peruti vykázal 17 ověřených sestřelů za necelý měsíc. Konce války se stejně jako dalších pět stovek letců nedočkal.
Oslavy 70 let od návratu letců
Pietní akty v Praze dopoledne zahájí oslavy 70 let od návratu československých válečných letců z Velké Británie. V 10 hodin lidé položí věnce u Památníku padlých československých letců v letech 1939-1945 na náměstí Svobody v Dejvicích, o hodinu později pak u sochy okřídleného lva na Klárově. V pátek bude na Hradčanském náměstí vystaven model stíhačky Spitfire ve skutečné velikosti.
(zdroj: ČTK)
„Vydařený byl každý let, ze kterého jste se vrátil. Jak jste jednou odstartoval, tak nikdo nevěděl, jestli se vrátí, nebo nevrátí. Člověk se nesměl bát ničeho. Já jsem si říkal, že mě to nikdy nepotká, to potká vždycky toho druhého, poněvadž kdybych věděl, že se nevrátím, tak tam vůbec neletím,“ vzpomínal na své působení v RAF válečný veterán Emil Boček.
Když odešel z okupovaného protektorátu, nebylo mu ještě ani 17 let. V RAF působil nejprve jako mechanik a později jako pilot. Na svém kontě má 26 operačních letů.
„Začali jsme létat na spitfirech. Já jsem odstartoval a ještě na letišti mně vysadil motor. Obyčejně po tom startu to končí smrtí, ale já říkám, že kdo měl štěstí, ten to přežil,“ říká Emil Boček.
Po týdnu od návratu letců, 21. srpna 1945, jásala celá Praha. Československým letcům patřilo Staroměstské náměstí. Slávy a vděku národa i státu si ale českoslovenští vojáci mohli užívat jen do února 1948. Komunistický režim válečné hrdiny zařadil mezi své nepřátele, věznil je a perzekvoval.
