Práce řidiče tramvaje je v létě řehole. Kdo pojede klimatizovanou, o tom rozhoduje vedoucí
Nemáte v autě klimatizaci a i v tomhle počasí musíte na nějakou dlouhou cestu? Pak asi víte, jak se cítí řidiči MHD. Bez ohledu na vedro musí si odjezdit svou šichtu v rozpálených ulicích rozpálených měst. Klimatizace pro kabiny řidičů autobusů i tramvají se samozřejmě dělají. Na Mostecku ji má ale jen minimum vozů.
„Máme čtyři tramvaje s klimatizací,“ říká řidička Romana Techlovská. O tom, kdo chlazenou tramvají pojede, rozhodují vedoucí v kancelářích.
„V těch neklimatizovaných se chladíme, jak se dá. Třeba mokrým ručníkem kolem krku. Jsou i takové malé větráčky. Ty sice neochladí, ale lepší to je,“ říká blondýna, která do práce dorazil v krátkých šortkách. „Musím hodně pít, občas se poliji vodu,“ popisuje boj s vedrem na kolejích.
„Nakoupili jsme sodovkové automaty na odloučená pracoviště a rozdali řidičů vitamíny. Víc dělat nemůžeme,“ říká dopravně technický náměstek ředitele Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova David Jehlička. Sám netuší, jak vysoká může být teplota uvnitř autobusu nebo tramvaje. „Určitě je tam dost teplo.“
Ani paní Romana si teplotu na svém pracovišti nezkoušela měřit. „Lidé jsou docela v pohodě. Když se otevřou střešní okna, za jízdy to příjemně fouká. Dá se to vydržet.“
Jak říká její šéf, klimatizace pro vozy MHD, tedy pro část určenou pro cestující, by byla ekonomický nesmysl.
„Autobusy i tramvaje často staví, otevírají dveře, větrají. Studený vzduch by se uvnitř nepodařilo udržet a razantně by vzrostla spotřeba pohonných hmot.“
Jak dodává Romana Techlovská, cítí se po práci unavená hlavně psychicky. Změnit délku služeb nebo jejich rytmus nemůže ani ona ani zaměstnavatel. „Naši řidiči musí jezdit. Bez ohledu na počasí,“ konstatuje Jehlička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.