Nefunkční světla, jen houkání blížícího se vlaku. I to může potkat české řidiče na přejezdu
Nedávná tragédie na železničním přejezdu ve Studénce ukázala, že někteří řidiči nerespektují červené světlo a závory. Stát se ale může i opačná situace. Řidič vozidla respektuje značení, rozhlédne se, a i přesto vjede na přejezd ve chvíli, kdy se k němu blíží vlak. Právě to se stalo i jednomu z posluchačů Českého rozhlasu.
Situaci, které se bojí snad každý nehazardující řidič, zažil pan Polepil v sobotu ráno za volantem svého kamionu.
„Prosím vás, tady před Vimperkem je železniční přejezd, který má číslo P1002, a ten normálně nesvítí! Neblikala světla, málem mě srazil vlak. Kdyby strojvedoucí netroubil, tak jsem vyjel na přejezd. Vůbec tam neblikala červená barva. Jak je to možné?“ ptal se vystrašený řidič operátorky na bezplatné lince Zelené vlny a Global Asistance.
Vjet na železniční přejezd ve chvíli, kdy se k němu blíží vlak, nemusí jen hazardér. Nefunkční signalizace může být podle Drážní inspekce zcela v pořádku. Reportérka Eva Kézrová zjišťovala, jak je to možné
Protože znal pan Polepil číslo přejezdu, obrátila se redakce Českého rozhlasu na Drážní inspekci a s překvapením zjistila, že podle náměstka generálního inspektora Jana Kučery to přesně tak mělo vypadat.
„Přejezd byl v té době v poruše, ta byla opravena zhruba 4 hodiny poté, co tam tento řidič projížděl. Nebyla ale narušena bezpečnost provozu, protože strojvedoucí vlaku byli zpravováni rozkazem o nefunkčnosti přejezdu, to znamená, že se k přejezdu blížili s maximální opatrností a houkali před ním, což je vlastně v souladu s tím, jak vypověděl řidič,“ řekl Kučera.
Řidič kamionu ale nemohl tušit, co se děje. Přitom by stačilo, aby na přejezdu byla cedule, že světla nefungují. Ta se ale u krátkodobých poruch nedává.
„Není v silách drah tam hned dát ceduli. Pokud se závada opraví během několika hodin, není to ekonomické, ani účelné. Výstražný kříž dává řidičům za povinnost se přesvědčit, zda se k přejezdu neblíží vlak,“ vysvětlil náměstek generálního inspektora.
Nebezpečí na přejezdu
Vimperský přejezd patří mezi zhruba dvoutisícovku přejezdů opatřených světelnou signalizací, a to i proto, že ze silnice je vidět jen na kousek trati. Cesta má navíc tvar esíčka, takže přes okolní stromy řidič auta příliš daleko nevidí, i když se rozhlédne.
Nelze se proto divit, že přijíždějící vlak pana Polepila doslova šokoval. „Vůbec to tam nebliká. Normálně jel vlak a na mě troubil. Já jsem tak tak zastavil. Nevím, jestli mám zavolat někam na dráhy, ale nemám na ně telefonní číslo,“ popisoval řidič kamionu v telefonátu.
Podle Kučery se ale řidiči této situace bát nemusí, protože vlak houká, jede desetikilometrovou rychlostí a na 60 metrů je schopen zastavit. Řidič auta ale nemá šanci poznat, jak rychle vlak jede, a může tak jednoduše zazmatkovat.
„Traťová rychlost vlaku se v žádném případě řidičům nesděluje. Ono ani není technicky možné jak,“ dodává Jan Kučera.
Každé křížení železnice se silnicí je kritickým místem. Pro slušné řidiči jsou jistotou ozvučená červená světla, ve všech ostatních případech si musí na přejezdu dávat dobrý pozor.
