Nejdůležitější jsou informace, říká o humanitární práci v rizikových oblastech Pánek

Podobné útoky na humanitární pracovníky nejsou vůbec výjimečné, jen za loňský rok jich přišlo o život 329, od začátku letošního roku je to už 102 obětí.

Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek připomněl v Ranním Plusu incident ze začátku června v Afghánistánu, kdy při útoku ozbrojenců na severu země zemřelo devět afghánských spolupracovníků české organizace Člověk v tísni.

„Žádné oficiální ukončení vyšetřování zatím neproběhlo. S poměrně vysokou pravděpodobností to byl zástupný útok, který měl místní autoritám ukázat, že nemají situaci pod kontrolou, a že kriminální síly napojené na Taliban jsou schopny zasáhnout civilisty i humanitární pracovníky.“

Organizace Člověk v tísni na základě útoku podnikla mnoho opatření. „V oblasti, kde se to stalo, jsme práci buď ukončili nebo převedli do režimu, ve kterém je ohrožení výrazně nižší,“ vysvětlil Pánek.

„V Afghánistánu dále pokračujeme, protože jsme to vyhodnotili jako náhodný výběr, nikoli jako cílený útok na naši organizaci,“ dodal.

Člověk v tísni má také mise v Sýrii, na Ukrajině, východním Kongu a jižním Súdánu, tedy v zemích, které jsou stejně nebezpečné jako Afghánistán. „Žádný žebříček nebezpečnosti nemáme, všechny mise spadají do vysoké rizikovosti.“

„Nejsme armáda, nemáme ozbrojenou ochranu, nejezdíme v neprůstřelných vozech. Nejsilnější co máme, je akceptace místní komunity, tedy to, že dobře děláme svoji práci a místní nás tam chtějí, jsou ochotni nám pomoci, varovat nás nebo evakuovat, pokud je třeba,“ říká ředitel.

Klíčové jsou v těchto zemích informace. „Abychom věděli více a hlouběji, co se v těch místech děje a byli schopni lépe předvídat možná rizika. Na tom pracujeme, určitě máme rezervy,“ konstatoval Šimon Pánek.