Sociální situace nejchudších se v Česku zlepšila. Roste ale napětí ve společnosti
V Česku se s koncem ekonomické krize a díky některým krokům vlády zlepšila sociální situace nejchudších skupin obyvatelstva. Zesílilo ale napětí ve společnosti, i kvůli projevům antiislamismu a odporu proti přílivu migrantů. Vyplývá to z výroční zprávy koalice neziskových organizací, která působí v rámci mezinárodní sítě Social Watch.
„Vývoj ve zprávě je pozitivní. Kdybychom takhle pokračovali, tak se nám možná bude dařit srovnávat rozdíly ve mzdách oproti Evropě, snižovat počet lidí v chudobě i narovnávat platy mezi muži a ženami,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku Radka Maxová z hnutí ANO.
O zprávě Social Watch mluvila s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a místopředsedkyní sněmovního Výboru pro sociální politiku Radkou Maxovou Karolína Koubová
Na zprávě za loňský rok se podílela ekonomka Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů.
„Jeden z nejdůležitějších kroků se týká minimální mzdy a také toho, že současná vláda si mnohem intenzivněji než ta předchozí uvědomuje důležitost tematiky sociálního bydlení,“ shrnula snahy o potírání chudoby.
Nutný je podle ní zejména růst minimální mzdy. „Není normální a je to i ekonomicky nesmyslné, aby byla minimální mzda velmi hluboko pod hranicí chudoby.“
Ilona Švihlíková upozornila na to, že české samoživitelky a samoživitelé, kteří patří mezi chudobou ohrožené skupiny, musí v evropském srovnání pracovat nejdelší počet hodin, aby se dostali nad její hranici.
„Abychom snížili počet lidí, kteří by mohli spadnout do chudoby, je velmi důležité se zabývat minimální mzdou. Myslím, že se jí zabýváme intenzivně už jenom ve vztahu k vyplácení sociálních dávek, protože by se lidem mělo vyplatit pracovat,“ potvrdila Radka Maxová.
Těsně nad limitem chudoby
„Úřad vlády věnoval pozornost tomu, že máme celkově velmi nízkou mzdovou úroveň ve srovnání s naší ekonomickou výkoností a pravděpodobně jedním z těch důvodů, proč tomu tak je, je postavení republiky v mezinárodní dělbě práce. Trpíme velmi vysokým odlivem zisků ze země,“ doplnila další faktor Ilona Švihlíková.
Česko patří mezi země s nejnižší mírou takzvané příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je ale těsně nad limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně, upozornila zpráva.
Zhruba půl milionu lidí navíc nemá ani životní minimum.
V Česku údajně rostou projevy antiislamismu
Zpráva koalice neziskových organizací působící v rámci Social Watch upozornila také na rostoucí projevy antiislamismu a nenávisti k migrantům.
Sociální situace nejchudších se v Česku zlepšila. Diskutovali Tomáš Tožička z české pobočky Social Watch a ministr Jiří Dienstbier z ČSSD
„Co se týče veřejných vystoupení, tak tam vidíme odklon od anticikanismu k antiislamismu nebo xenofobii. Nicméně projevy nesnášenlivosti vůči některým minoritám nejsou menší,“ doplnil Tomáš Tožička z české pobočky mezinárodní sítě Social Watch.
Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD souvisí tyto nálady ve společnosti se špatnou sociální situací.
„Představuje to podstatně větší riziko než samotná migrační vlna, která má nějaké bezpečností souvislosti, ale netolerance uvnitř naší společnosti je dnes z mého hlediska větší riziko,“ zhodnotil pro Český rozhlas Dienstbier.
Závazky z konference OSN
Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Chce dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Zastřešuje několik stovek organizací a institucí z desítek zemí.
Českou koalici Social Watch tvoří devět organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar, Educon a Alternativa 50+.
Letošní zpráva pokrývá témata: ekonomika, rozvojová problematika, gender, Romové a xenofobní nálady v ČR, zbraně pro problémové země a životní prostředí.
