Za letní infekce může klimatizace, nepropečené drůbeží maso i líbání

Na vině je podle ní střídání teplot. „Teplotní stresy při používání klimatizace v autě, při přechodu z venkovního prostředí, kde je přes třicet stupňů, do prostředí vnitřního, kde je jen přes dvacet, to je živná půda pro pomnožení virů a následně i bakterií,“ varuje.

A jaké obtíže nám tím nejčastěji vznikají? Záněty horních cest dýchacích – hltanu, hrtanu, někdy i záněty mandlí, opakovaná rýma, někdy i vážnější záněty vedlejších dutin nosních. Po osídlení viry může docházet k následné bakteriální superinfekci, kdy už je onemocnění horečnaté a my musíme navštívit lékaře.

Při grilování je třeba maso pořádně propékat

V létě chodí ale lidé do ordinace infekčního lékaře často i s nákazami z jídla. Takové infekce jsou v létě specifické hromadným výskytem, typické pak průjmem. „Bývají způsobeny nesprávným uchováváním potravin nebo kontaminovanou vodou,“ vysvětluje lékařka. „

Nejčastěji jde o salmonelovou epidemii anebo o kampylobakteriózu, která je úplně nejčastější. Ta vzniká na základě požití nedostatečně upraveného drůbežího masa. Hlavně musíme dbát na to, abychom koupené maso dostali rychle do lednice. „Dále je třeba zpracovávat maso čerstvé, na jedné pracovní ploše nepracovat s masem a zároveň třeba se zeleninou a především maso zpracovat minimálně při teplotě 60°C. Při grilování tedy doporučujeme maso řádně propékat,“ dodává Marie Kotišová s tím, že nás jinak nás čekají bolesti, průjmy a případně i zvracení.

A léčba? Klid, dostatek tekutin, dietní strava. Pít bychom přitom měli nejenom vodu a čaj, ale třeba i iontové nápoje nebo minerálky. Při průjmových onemocněních dochází totiž ke ztrátě minerálních látek. Ta může být tak velká, že postižený trpí křečemi svalů.

A co známé doporučení podat nemocnému doušek vychlazené koly? „Tohle doporučení znám, ale v praxi jsme ho v nemocnici nikdy neaplikovali. Kola totiž obsahuje velké množství cukru a cukr není vhodný při průjmových onemocněních. A to z toho důvodu, že dodává bakteriím energii, a my je naopak potřebujeme o tu energii připravit,“ komentuje lékařka.

Nemoci z líbání a ze špinavých rukou

Další nejenom letní infekcí je žloutenka a mononukleóza, závažnější infekční onemocnění. „Jsou to virová onemocnění postihující jaterní buňky. Mononukleóza se váže zejména na mladší osoby a lidově jí říkáme nemoc z líbání. Právě v mladším věku bývá průběh nemoci akutnější, horečnatý, s dýchacími potížemi, s možností ovlivnění krvetvorby a s delší, asi půlroční, rekonvalescencí. U dospělých bývá původce mononukleózy jiný a liší se i průběh – nejčastěji se projevuje jako únavový syndrom,“ vysvětluje Marie Kotišová.

Žloutenka typu A je zase takzvanou nemocí špinavých rukou. V tomto případě je podle lékařky důležité zabránit rozšíření infekce, například do dětských kolektivů. Onemocnění může probíhat i velmi nenápadně, jen s únavou, bolestmi kloubů, pacient nemusí zežloutnout.

Košile bližší než kabát, klíště bližší než exotická nákaza

A co infekce od turistů a běženců, třeba i těch z exotických zemí? Máme se jich podle infekční lékařky s dlouholetou praxí Marie Kotišové bát? „Obezřetnost při styku s cizinci je namístě, ale je potřeba říct, že daleko bližším nebezpečím je pro nás „obyčejná“ klíšťovka nebo lymská borelióza. Žijeme v endemické oblasti a zvlášť u dospělých je potřeba se proti napadení infikovaným klíštětem bránit – ochrannými prostředky a očkováním. Protože klíšťová meningoencefalitida je život ohrožující choroba. A když vidíte její následky, už neváháte,“ uzavírá lékařka.

Celý rozhovor s lékařkou Marií Kotišovou si poslechněte v záznamu pořadu Zdravíčko v odkazu výše.