Režisér Nenasytné Tiffany Andy Fehu: Proč se u nás hororům nedaří?

Letošní rok je zdá se plný odvážných celovečerních debutů a jedním z nich je rozhodně i jeho snímek Nenasytná Tiffany – neomšelá kombinace sociálního dramatu, mysteriózního found footage filmu, komedie na okraji společnosti a k tomu horor vzhlížející k béčkové estetice.

„Téma novodobých hledačů mi přišlo celkem nevyčerpané, těch filmů nejen v Čechách, ale i ve světě moc není. I když paradoxně zrovna ve Varech běžel film, který se jmenoval Poklad a do jisté míry pracoval s podobnými prvky, ale to bylo čistě náhodou,“ odpovídá režisér a scenárista v jedné osobě na otázku, proč si za hlavní zápletku zvolil objev netušeného pokladu v měsíční krajině obce Horní Jiřetín.

Proč se jeho štáb vypravil zrovna do napůl zdevastovaného městečka na severu Čech? „Je tu hrozně zajímavý kontrast. Od Jiřetína dál do kopců je to krásná panenská krajina, kdežto na druhou stranu jsou to vytěžený pláně,“ vysvětluje filmař. „Není to ale tak, že by film byl nějakým způsobem aktivistický nebo zastával nějaký politický názor.“

Hlavní postavou Nenasytné Tiffany je absolutní antihrdina, prvotřídní povaleč a vykradač chatek Pepa, který se k pokladu dostane náhodou při úprku z nezdařilého lupu. Kolem lidí na okraji společnosti se tu točí celý děj. Ve filmu si zahráli kromě filmových a divadelních herců také pražští bezdomovci a prostitutky. „Původní záměr byl dostat do filmu reálné bezdomovce, ale kupodivu když jsme jim nabídli pár stovek nebo pivo za to, že nám tam zahrají, tak se do toho nikomu nechtělo.“