Lipno je největší česká přehrada. Rozhlas si u vody na celý den zřídil studio

22. srpen 2015

K břehům lipenské přehrady, která je největší vodní plochou na území republiky, vyrazil v sobotu 22. srpna přenosový vůz Českého rozhlasu České Budějovice. Čtyřhodinové živé vysílání se zajímavými hosty mířilo do éteru dopoledne z Lipna nad Vltavou a odpoledne z Frymburka. U mikrofonu se vystřídali Filip Černý a Zdeněk Zajíček.

„Lipenská nádrž si rozhodně zaslouží označení české moře. Je největší v Čechách, má 4870 hektarů při plném zadržení, maximální hloubka je 25 metrů,“ připomněl vedoucí lipenského provozu podniku Povodí Vltava Radovan Honza.

Ani suché parné léto podle něj přehradu nepoznamenalo. „My jsme tady v klidu, protože zadržená voda z jarního tání nám vytvořila takovou rezervu, že můžeme stále vypouštět sanačních šest kubíků. Hladina sice klesala, ale jedná se asi o jeden centimetr denně,“ vysvětlil.

Nádrž Lipno se stavěla mezi lety 1952 a 1959. Od roku 1959 tu také funguje vodní elektrárna, která dokáže během několika minut najet na plný výkon.

U přehrady můžete potkat i Michala Kvašňovského, který patří mezi nejlepší české windsurfaře. Ten si pochvaluje letošní sezonu. „Byla extrémně větrná, zaplať pánbů za to. I mně osobně se docela dařilo. Kamkoli jsme odjeli, vítr nás nezklamal a mohli jsme trénovat,“ komentoval.

Prkno, na kterém brázdí vodu, váží pět až šest kilogramů, má úchyty na nohy a připevňuje se k němu plachta. „Když mě kamarádi vidí, jak jedu v silném větru, říkají, že nemám mozek. Pokud ale člověk trénuje a zvykne si na podmínky, může si mnohé dovolit,“ vzpomněl. Přesto je podle něj windsurfing také trochu nebezpečný. V rychlostních disciplínách se totiž jezdí rychlostí padesát až sedmdesát kilometrů za hodinu.

Michal Kvašnovský pochází z Českých Budějovic a trénuje proto hlavně na rybníku Dehtář. Připomíná však, že mezi sladkou a slanou vodou jsou značné rozdíly. „Slaná voda víc nese, je klouzavější. A na moři je to také pocitově vždycky lepší než na rybníku,“ popsal.

Lipensko prakticky nikdy neopustil Jan Štoiber, který se narodil v roce 1937 v Přední Výtoni. „Tam jsem strávil celý život, byl jsem pryč jen během učení a vojny. Nikdy jsem toho nelitoval, protože člověk by měl žít tam, kde se narodil,“ řekl muž, který v obci také zastával funkci starosty.

Jan Štoiber pamatuje, jak region vypadal ještě před výstavbou přehrady a jak se poté změnil. „Když začala stavba, přišla do Výtoně spousta lidí, kteří na přehradě pracovali. To bylo takové oživení. Když ale Lipno napustili, Přední Výtoň přišla na čas o spojení se světem, zůstali jsme odříznutí. To se změnilo až po revoluci, kdy se otevřel pravý břeh a začal se rozvíjet turistický ruch,“ vyprávěl.

Přímo během vysílání Českého rozhlasu se na zkušební plavbu po Lipně vydal vor Jozefa Boháče. „Jako kluci jsme snad všichni stavěli vor a já, jak jsem rostl, jsem si ho představoval pořád větší a větší, až z toho vznikl vor, který má přejet oceán. Je z českých smrků, celkem ze šestnácti kmenů, které měří dvanáct metrů. Vor má lichoběžníkový tvar a chceme se s ním vydat na pořádnou cestu, třeba na Yucatán,“ prozradil Jozef Boháč.

V kajutě voru se skrývá kuchyňka, stůl, lavice a šest lůžek. Zásoby je možné ukládat do vnitřního prostoru a vodu chtějí členové posádky chytat do žlábku na střeše. „Do konce října budeme ještě na Lipně vor vylepšovat, ladit. Dneska vyplouváme poprvé s plachtami,“ dodal Jozef Boháč.

Jeho plavbu sledoval zkušený jachtař David Křížek. „Bude to velké dobrodružství, tím jsem si jist. Konstrukce voru je těžká a vidíme, že má poměrně velký ponor. Velké vlny budou pro toto plavidlo obtížné, ale pan Boháč do toho jde s velkým nasazením, ví, co dělá, a je vidět, že myslel na hodně věcí, takže mu určitě věřím,“ komentoval.

Přímý přenos Českého rozhlasu České Budějovice od Lipenské přehrady. Zdeněk Zajíček s jachtařem Davidem Křížkem

Sám David Křížek přeplul čtyřikrát Atlantik. „Poprvé to byla dobrodružná plavba na velké plachetnici se šestičlennou posádkou, podruhé rekordní plavba na nafukovacím katamaránu, pak sólová plavba a nakonec závod dvojic,“ uvedl. Nejkritičtějším místem podle něj bývá Bretaň, kde jachtaři musí bojovat s obrovskými vlnami a proudy.

Jedním z dalších hostů živého vysílání byl vedoucí sboru dobrovolných hasičů ve Frymburku Antonín Labaj. Ten přijel na speciálním prototypu čtyřkolky. Frymburští hasiči ji používají na záchranu osob v těžko dostupném terénu, kam se nedostane vozidlo záchranné služby. V zimě pak čtyřkolka dostává místo kol pásy a navíc radlici. „Vepředu je ještě vybavena nosítky pro transport pacientů a hodila se například i teď v létě, když hořela hrabanka v lese. Vozidlo hasičů se tam nemohlo dostat, takže naše čtyřkolka vozila vodu,“ vypráví Antonín Labaj.

Dobrovolné hasiče ve Frymburku ale nezaměstnávají jen požáry. Poměrně často mimo jiné musí vytahovat vozidla, která se na Lipně propadnou pod led. „V zimě máme i tradičně školení, kde se učíme záchranu tonoucí osoby z ledu. Letos se nám při něm stala kuriózní situace, kdy naši kolegové z Polska převrátili čtyřkolku pod led a cvičení se proměnilo v reálnou záchranu,“ doplnil Antonín Labaj.

Poslechněte si celý záznam přímého přenosu od Lipenské přehrady s dalšími hosty a prohlédněte si fotogalerii.

Čtěte také

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.