Británie čeká na vydání Chilcotovy zprávy. Odhalí selhání kolem války v Iráku

Britská veřejnost a média netrpělivě čekají na vydání takzvané Chilcotovy zprávy o pochybeních londýnské administrativy kolem války v Iráku. Ta stále visí jako černý mrak nad celou generací ostrovních politiků Podle deníku Guardian nebude hlavním terčem kritiky nezávislého panelu jen expremiér Tony Blair. V době jeho úřadování, v roce 2003, se Velká Británie připojila k americké invazi do blízkovýchodní země.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tony Blair

Tony Blair | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

V Británii stále existují pochybnosti o legálnosti zapojení země do americké invaze. Spekuluje se například o tom, do jaké míry britské tajné služby přispěly k „přibarvení“ nebezpečnosti režimu Saddáma Husajna.

Irácká kampaň zdiskreditovala tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, kterému kvůli tomu dodnes nemůže řada voličů Labour Party přijít na jméno. Největší favorit na post předsedy labouristů Jeremy Corbyn už oznámil, že by se jménem strany omluvil za iráckou válku, pokud by se skutečně stal šéfem labouristů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O závěrečné zprávě takzvané Chilcotovy komise mluvil zpravodaj ČRo ve Velké Británii Jiří Hošek

Takzvaná Chilcotova komise vyslechla poslední svědky v roce 2011, přesto její zjištění stále ještě nebyla zveřejněna. Zatím poslední zdržení se vysvětlovalo tak, že by zřejmě docela výbušná zpráva mohla ovlivnit výsledek květnových parlamentních voleb.

Média nebo liberální demokraté Chilcotovu komisi ale taky obvinili, že se snaží „učesat“ závěrečný text, aby to vyšetřování vyznělo do ztracena. Svou frustraci ohledně dalšího zdržení dal minulý týden otevřeně najevo i současný premiér David Cameron.

Chilcotova komise zahájila činnost v roce 2009. Někdejší premiér Tony Blair před komisí poprvé vypovídal v lednu 2010, kdy řekl, že ohledně britského vstupu do války necítí žádné výčitky a že svět je po pádu bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna bezpečnější.

Rozzlobené jsou rodiny britských vojáků, kteří během iráckého konfliktu padli. Ty hrozí žalobami, pokud by se zpráva urychleně nezveřejnila. Sir John Chilcot a jeho kolegové z nezávislého panelu zase hrozili rezignací, pokud by tlak neustal.

Některé zajímavé informace o obsahu vyšetřovací zprávy už ale unikly do tisku. List Guardian s odvoláním na dobře informovaný zdroj napsal, že vina za zavlečení Británie do konfliktu bude „rozprostřena“ na víc lidí a institucí, než se předpokládalo. Že tedy Tony Blair nebude jediným hromosvodem.

Má se zato, že s čistým štítem nevyjdou tehdejší šéf zpravodajské služby MI6, sir Richard Dearlove, nebo někdejší armádní špičky. Ale samozřejmě zásadní bude pasáž, jestli britská účast v konfliktu byla vůbec legální.

Jiří Hošek, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme