Za Ostravu krásnější!
Okrášlená místa po bývalých synagogách, vyčištěné sochy a památníky, bylinkové zahrádky, poetické atentáty, pamětní desky nebo mobilní knihovničky. Kdo po sobě v moravskoslezské metropoli zanechává stopy?
Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu vznikl jako volné, apolitické sdružení, nezávislé na sponzorech, dotacích a grantech. Jeho členové chtějí navázat na obdobná seskupení z předválečného období. Spolek chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru a některá jeho místa skutečně okrašlovat. „Chceme navázat na okrašlovací aktivity jednotlivců, kteří tady byli před námi a které štvalo, jak to na některých místech v Ostravě vypadá,“ vysvětluje Ilona Rozehnalová z ostravského Antikvariátu a galerie Fiducia, která patří mezi iniciátory vzniku spolku.
„Ostrava je městem, které potřebuje okrašlovat více než leckterá jiná. Možná by potřebovala celý jeden tisíc okrašlovacích spolků… Možná takový kobercový nálet okrašlovacích spolků by tady byl docela dobrý. Takové výsadkové komando, spuštěné nad každou ostravskou čtvrtí,“ komentuje Radovan Lipus vznik spolku v časopise OKNO. „Okrašlování přitom není žádné pentlení, zdobení kudrlinkami. Okrašlování má být sérií velmi konkrétních akcí. Když se vrátíme k první republice, tuto činnost nazýval Tomáš. G. Masaryk drobnou každodenní prací,“ dodává režisér a rovněž jeden ze zakládajících členů spolku. Mezi další ostravské „okrašlovače“ patří například historikové architektury Martin Strakoš a Romana Rosová, básník Petr Hruška, architektka Milena Vitoulová, archivářka Blažena Przybylová, literární historik Pavel Hruška, rozhlasová scenáristka a dramaturgyně Renáta Spisarová, pedagog Petr Šimíček, šéfredaktor portálu Moderní dějiny Jiří Sovadina nebo šéf občanského sdružení PANT Petr Pánek.
Informace o okrašlovacích akcích najdou lidé na webu spolku www.krasnaostrava.cz, který kromě pozvánek nabízí také informace o kulturním dění ve městě, rozcestník na ostravské kulturní a společenské instituce nebo tematický archiv, obsahující dokumenty a informace k podstatným oblastem života města.Spolek okrašluje i „duševně“. Pravidelně vydává bulletin s názvem Krásná Ostrava, který obsahuje jak kritické články, tak sloupky nebo fejetony a okamžitě se zařadil mezi nejzajímavější kulturní tiskoviny v moravskoslezské metropoli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka