Má česká krajina zdivočet?
Už deset procent území České republiky je zastavěno a vybetonováno. Pole, louky či pastviny se pomalu proměňují v místa s masivní výstavbou. Ubývá tak přirozeného prostředí pro rostliny i zvířata.
Rozloha přírodních oblastí ponechaných přirozenému vývoji a bez zásahů člověka tvoří přibližně 0,3 procenta území. Jde například o první zóny národních parků, Boubínský prales, soutok Dyje nebo část Beskyd. Podle posledních průzkumů vyráží za divokou přírodou v Česku alespoň jednou ročně 38 procent lidí a v zahraniční devět procent.
Snahou evropských zemí je ponechat část své krajiny divoké přírodě. Například Německo chce vyčlenit dvě procenta svého území a Slovensko jí ponechá důležité části Tatranského národního parku.
Souhlasíte s rozšiřováním těchto území v Česku? Pomohou velká zvířata, jako jsou zubři, divocí koně či medvědi, české krajině zdivočet? Jak by se vám líbila dopravní značka Pozor los?
Hostem Zuzana Burešové byl v pátek 28. srpna 2015 Miloslav Jirků, parazitolog z Biologického centra Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
