Na základních a středních školách se zkouší, někteří žáci musejí složit reparát
Na základních a středních školách musí učitelé ještě před začátkem školního roku zkoušet. Tisícovky studentů dnes čeká reparát. Pokud na vysvědčení dostali pětku z jednoho nebo dvou předmětů, mohou si známku opravit. Často to ale znamená zkažené léto s učebnicemi v rukou a následnou ústní zkoušku. Pokud jim druhá šance nevyjde, budou muset ročník opakovat.
Sedmnáctiletý Filip Podbrodský studuje Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze 2. Propadl z předmětu elektronika a mikroelektronika.
„Jsem takový líný člověk, tak jsem se neučil,“ říká Filip, „když se člověk neučí, tak propadne.“ Známku si ale nakonec v rámci reparátu opravil a může jít do třetího ročníku.
Na základních a středních školách se zkouší, někteří žáci musejí složit reparát. Natáčela redaktorka Veronika Hlaváčová
Učení věnoval celé prázdniny. Studoval tři hodiny denně, a ke konci dokonce šest. Doučování prý neměl a všechno zvládl sám.
Naopak student Vojtěch Procházka, kterému nejde matematika, si doučování domluvil. K reparátu ho pak doprovodila maminka Renata: „Přišla jsem ho podpořit, aby tady neseděl chudák sám.“
Když se dozvěděla, že její syn bude muset složit reparát, tak z toho radost neměla: „Hlavu mu ale za to trhat nemůžu, protože to učení je opravdu těžké a předmětů je spousta. Holt jeden nezvládl.“
K reparátu může jít školák, který dostal na vysvědčení maximálně dvě pětky. Pokud měl nedostatečných víc, musí opakovat ročník. Takových žáků základních škol bylo v uplynulém školním roce přes 6200. Středoškoláků víc než 11 700.
Na Střední průmyslové školy elektrotechnické v pražské Ječné ulici je nejčastějším předmětem, kvůli kterému se školáci musí o prázdninách učit, matematika.
Podle zástupce ředitele Luboše Raška u nich v létě míří k opravné zkoušce každý desátý student.
Statistiky, kolik studentů ze základních a středních škol v srpnu musí k reparátu, ministerstvo školství nevede.
Existují ale přesné počty studentů, kteří budou muset jít v září k opravným maturitám. Ty státní neudělala téměř čtvrtina z celkových zhruba 65 tisíc maturantů. Hned po němčině jim problémy dělala právě matematika.
Eva Šubrtová z Prahy, která počítání učí už děti ve školce, vidí problém i v pedagozích a jejich přístupu k výuce:
„Je to smutné, ale do první třídy přichází většina dětí velice motivovaných. Na školu se těší a těší se, že se budou učit. Mnoho učitelů si asi neuvědomuje, že chyba je na jejich straně. Děti jsou plné zájmu a úkolem dobrého učitele je ho využít a nasadit na něj věci, které je chce učit. Když je učíme formální spoje zpaměti, kolik je tři plus tři, tak to pro ně začne být brzy nuda a motivace se ztratí.“
Učitelé ale často kritizují naopak přístup žáků. Stěžující si na jejich nepozornost a nezájem. Třeba podle Asociace ředitelů gymnázií české děti nebaví škola obecně.
