Vltavská vodní cesta z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou vyvolává kritiku

Štěpán Machart vozí turisty po Vltavě a po dalších vodních plochách přes 20 let. „Vzhledem k tomu, že operujeme a operovali jsme na Zvíkově, na Orlíku, do Týna, tady na Hlubokej v Budějovicích a v Třeboni, dělá to skoro půl milionu lidí. Od roku 93.“

Hlubocký starosta Tomáš Jirsa vzal s sebou na loď české zákony k lodní dopravě. „V roce 2004 rozhodla vláda Vladimíra Špidly o tom, že se z evropských peněz zrealizuje vodní cesta, která byla sto let připravována.“

Vodní cesta začíná v Českých Budějovicích, pokračuje přes plavební komoru v České Vrbné k přístavišti v Hluboké nad Vltavou. Lodě doplují zatím jen pod hráz Hněvkovické přehrady.

Nedostatečná podpora nákladní dopravy

„Příští rok v létě by měly přijet první lodě z Orlíka na Hlubokou. Podle statistiky ročně přijede na Orlík tisíc malých lodí do dvanácti metrů z Prahy. Lodě pojedou dál a dojedou na Hlubokou a do Budějovic.“

Proti investicím do splavnění Vltavy vystupuje dlouhodobě jihočeský hejtman za ČSSD Jiří Zimola. „Byla-li by vltavská vodní cesta využívána pro nákladní dopravu, ulevili bychom přetíženým silnicím, to bychom všichni přivítali. Jenomže stávající projekt počítá s tím, že tam budou lodě maximálně s výtlakem do tří set tun. Zdviže na Slapech a na Orlíku sice počítají s tím, že by se přes ně měly dostávat lodě s výtlakem tři sta tun, ale ono s tím nepočítá vlastní koryto řeky.“

Brána se zvedacím mostem - ochranný přístav České Vrbné|foto: Martin Pokorný

Ruku v ruce se splavňováním Vltavy od Českých Budějovic do Hluboké měly jít další investice. Jejich smyslem bylo přivézt lodě, které dnes kotví pod Dlouhým mostem u Lannovy loděnice, a tedy mimo turisticky zajímavá místa, až do historického centra Českých Budějovic na soutok Vltavy a Malše na slepé rameno a do dalších částí města.

Tento projekt pod názvem Město a voda dlouhá léta propagovala bývalá náměstkyně bývalého primátora z hnutí Občané pro Budějovice Ivana Popelová. „Podmínkou bylo získání evropských peněz. Díky nevůli občanského sdružení vlastníků nemovitostí v historickém centru a i negativnímu mediálnímu obrazu, se to nedotáhlo dál, než do toho projektu pro územní řízení.“

Zástupce ředitele a mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský považuje za chybu, že neexistuje dostatečná podpora rozvoje nákladní dopravy na Labi. „Tedy zlepšení plavebních podmínek na Labi. Problémem nejsou peníze, ale neexistence příslušných povolení, respektive jejich složité dosažení.“

Každá stavba vodních cest narazila na světovou válku. Největší rozvoj a investice probíhaly na počátku 20. století a mezi dvěma světovými válkami. „Za toto období vznikla síť vodních cest, kterou máme do současnosti. Situace je jiná, 50 let po strategickém rozhodnutí platí, že Vltavská vodní cesta nad Slapskou přehradou nebude určena pro nákladní dopravu. Do budoucna pokračování s velkými nákladními tisícitunovými loděmi asi není reálné.“