Číslování běženců v Česku připomíná britskému tisku praxi z koncentráků
Britská média si všímají postupu české cizinecké policie, která zadržené běžence označuje čísly napsanými fixem přímo na kůži. Například podle BBC to evokuje postup nacistů, kteří vězňům koncentračních táborů tetovali čísla na předloktí. České ministerstvo vnitra už označilo postup za nestandardní.
BBC na své webové stránce tvrdí, že si české úřady této nežádoucí paralely nejsou vědomy.
Slavná korporace cituje mluvčí cizinecké policie, podle níž je číslování uprchlíků, kteří často postrádají doklady, zásadní kvůli jejich identifikaci a udržení rodin pohromadě.
BBC, která svůj materiál opatřila ilustračním snímkem z Osvětimi, cituje aktuální průzkumy, podle kterých si drtivá většina Čechů přeje návrat uprchlíků do země původu.
Policie by neměla uprchlíky omezovat na svobodě, míní Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci
Praxe s označováním běženců fixy si všiml také deník Independent.
Číselné značení uprchlíků v Česku ostře odsoudili Šéf svazu italských židovských organizací Renzo Gattegna. Podle agentury ANSA mu to připomíná holokaust.
K případu se dnes vyjádřilo české ministerstvo vnitra, podle kterého označování běženců fixem není běžný policejní postup.
Policie bude označovat uprchlíky rozlišovacími páskami
Číst článek
„Zveřejněné záběry nepředstavují standardní postup české policie a k tomuto postupu došlo kvůli časové tísni, v níž policie v danou chvíli byla, a především proto, aby v takto velké skupině nebyly děti odděleny od svých rodičů,“ uvedlo ministerstvo na svých webových stránkách.
"K tomuto kroku jsme přistoupili zcela výjimečně při zajištění obrovské 200členné skupině cizinců, kdy situace na nádraží byla velmi chaotická,“ vysvětlila mluvčí Cizinecké police Kateřina Rendlová.
Místo popisku pásky
Policejní prezidium dnes upřesnilo pravidla tak, aby se situace neopakovala. Policie už nebude označovat běžence fixem. Nově bude vybavena speciálními páskami na ruce, na nichž budou potřebné identifikační údaje o uprchlících.
„Domnívám se, že postup měl být zřejmě zvolený trochu jinak, bylo by fajn, kdyby třeba měli připravené pásky k označování nebo byli schopni lidi registrovat,“ řekla k dřivějšímu popisování fixou Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Současně vyjádřila pochopení pro tento přístup, kdy policisté měli v chaotické situaci zájem na tom, aby rodiny zůstaly pohromadě.
„Domnívám se, že mnohem problematičtější je vůbec to, že rodiny s dětmi zajišťujeme, že je omezujeme na svobodě a že to děláme dlouhodobě.“
„Samozřejmě vítám rozhodnutí ze včerejška, že se to dít nebude, ale obecně přístup k syrským uprchlíkům vidím mnohem problematičtější v zadržování než v označování,“ uvedla Faltová.
Podle ní by česká policie měla nechat uprchlíky nechat projet do cílových zemí, případně by jim Česká republika měla dát možnost požádat o mezinárodní pomoc u nás.
Připomněla, že podle zákona musí policie cizince ze třetí země bez potřebných dokladů zadržet a identifikovat.
„Nicméně ho nemusí omezit na svobodě a v případě, že projeví úmysl požádat (o azyl - pozn. red.) v České republice, tak Česká republika se může podle dublinského rozhodnutí rozhodnout, že žádost posoudí a nebude lidi vracet do Maďarska,“ zdůraznila Magda Faltová.