Na Ostravsku startuje nový výzkum ovzduší, zapojí se do něj 40 dobrovolníků

Obyvatelé nejvíce znečištěných částí Ostravska se dnes zapojí do nového výzkumu Akademie věd. Experti budou podrobně zkoumat vliv smogu na lidské zdraví. Desítky lidí si nechají dobrovolně dát na tělo speciální přístroj, který bude měřit čistotu ovzduší.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

smog

smog | Foto: Alena Palečková

„V dané lokalitě vychovávám děti, takže mi záleží na tom, co dýcháme,“ říká mladá maminka Klára Tidrichová, která se do výzkumu rovněž zapojí.

„Pokud bych zjistila, že je to opravdu velmi vážné, tak bych třeba byla schopná přemýšlet i o přestěhování do jiné lokality.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O nový výzkum znečištěného ovzduší na Ostravsku se zajímala redaktorka Iva Havlíčková

Vědci na dobrovolníky napojí speciální přistroj, aby lépe zjistili, co dýchají. „Je to taková hlavice, která nasává vzduch,“ popisuje Vlasta Švecová z Ústavu experimentální medicíny akademie věd.

„Budou to mít celé dva dny, měli by to s sebou nosit všude, kde se budou pohybovat. Takže tu hlavici si umístí někam v blízkosti dýchací zóny, většinou se to připevní někam na klopu bundy nebo něčeho takového.“

Kromě údajů z přístrojů desítek dobrovolníků budou vědci pracovat i s dalšími informacemi – na zahrady několika obyvatel totiž rozmístili nové monitorovací stanice.

Znečištění vzduchu neklesá. Můžou za to hlavně kamna na uhlí, říká ministerstvo

Číst článek

Prachové limity byly loni překročeny v centru většiny měst zatížených dopravou. Nejvýraznější porušení limitů je hned po Ostravě vidět v Kladně a na severu Čech. Problémy s prachovými částicemi mají ale i Praha a Brno.

Prachové částice jsou jedním z hlavních zdrojů zdravotních problémů. Jde například o zhoršení funkce plic, vyšší nemocnost dýchací soustavy, chronické záněty průdušek, nemoci srdce a cév a zřejmě i rakovinu plic.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje řadu opatření, jak situaci zlepšit: snížení mýtného pro nákladní auta na alternativní pohon, dotace na výměnu kotlů na pevná paliva za ekologické vytápění, zpoplatnění vjezdu do center měst nebo výstavbu železniční sítě pro nákladní dopravu. Návrh ovšem počítá s ročními náklady státu, firem i domácností přes sto miliard korun.

Iva Havlíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme