Společnost nesnášenlivá k cizincům nikdy nebude úspěšná, míní psycholog Weilnböck

V době, kdy je česká společnost rozdělená kvůli názorům na uprchlickou krizi, přijeli do Prahy experti na boj proti radikalizaci a extremismu. Mají upozornit na problémy, s nimiž se západ Evropy potýká už dlouho, a navrhnout řešení. Na konferenci přijel i německý psycholog Harald Weilnböck, který působil jako poradce pro vlády i pro Evropskou komisi. Ten mimo jiné říká, že pravicový extremismus a džihádismus mají hodně společného. A že stát, který odmítá cizince, je odsouzený k neúspěchu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprchlíci ve vlaku z Budapešti do Vídně

Uprchlíci ve vlaku z Budapešti do Vídně | Zdroj: Reuters

„Myslím, že bychom se neměli omezovat jen na radikální islamismus, ale zkrátka na boj proti násilnému extremismu obecně,“ míní Harald Weilnböck.

„Vezměte si třeba jak prudce po 11. září 2001 vzrostl počet obětí násilných trestných činů v duchu takzvané nadvlády bíle rasy ve Spojených státech, zdvojnásobil se. A to vyvolává nepříjemné otázky, třeba: Opravdu se vyšetřují a trestají všechny zločiny stejně? Nebo ty, které jsou spáchané na cizincích, až tolik nevadí?“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

O uprchlících a extremismu mluvil s německým psychologem Haraldem Weilnböckem redaktor Vojtěch Berger

Nepříjemné otázky jsou pro Haralda Haralda Weilnböcka denní chleba. Radí totiž politikům, a to jsou složití klienti. Přitom mají pro radikalizaci nebo naopak pro otevřenost společnosti zásadní význam.

„Politici jsou v neustálém pokušení jednat aktivisticky v dobrém i špatném slova smyslu. Často míchají pojmy jako uprchlík a extremista. Že třeba některý politik automaticky označí uprchlíky ze Sýrie za teroristickou hrozbu, je populismus. Ti lidé si prošli peklem. Třeba v Německu už platí konsenzus, že násilný extremismus do politiky nepatří. Pořád je to ale hodně nové a křehké pravidlo,“ vysvětluje psycholog.

Německá vláda má zatím k uprchlické krizi postoj, který se dá shrnout slovy kancléřky Angely Merkelové „To zvládneme“. Myslí se tím příchod očekávaných až 800 tisíc uprchlíků jen v letošním roce.

V Česku nebo na Slovensku politici debatují hlavně o tom, jak společnost před uprchlíky chránit. Co může za ten rozdíl?

Maďarská policie zastavila v Bicske vlak s uprchlíky, migranti se bouří

Číst článek

„Berte to čistě pragmaticky – společnost, která je založená na nesnášenlivosti vůči cizincům nikdy nebude příliš úspěšná. Ekonomicky ani lidsky. Taková země je antireklamou pro zahraniční investory. A když si to takhle střízlivě zhodnotíte, můžete to začít měnit,“ říká Weilnböck.

Třeba Německo však na výchově mladých lidí k demokracii systematicky pracuje už od 50. let. Jak to můžou dohnat postkomunistické země jako Česko nebo Slovensko?

„Potřebujete mimo jiné sepsat etický kodex pro politiky, potřebujete vychovat kvalitní novináře, potřebujete instituce, které to všechno budou hlídat, a budou udělovat případné sankce. A hlavně se z toho všeho musí stát silné společenské téma – to může udělat jenom vláda, která pak jednotlivé kroky svěří nezávislým institucím. Nezmění se to ale do zítřka, to ne. Potrvá to roky, možná desítky let,“ dodává Harald Weilnböck.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme