Milešovka – hora, která „přitahuje“ bouřky a kde nejvíc fouká
Milešovka, název nejvyšší hory v Českém středohoří, působí jako docela neškodné dívčí jméno. V němčině se jí ale říká Donnersberg, tedy Hromová hora. To proto, že je místem s vůbec největším výskytem bouřek u nás.
Na Milešovce stojí nejstarší česká horská meteorologická observatoř, která má pro vědce několik zajímavých výhod.
„Jednou z největších je to, že je to izolovaná kuželová hora. Vliv okolního terénu na měření není tak velký jako například na hřebeni Krušných hor, kde se vítr musí brzdit horami. Tady po zemi vítr obtéká a nahoře na stanici měříme přibližně jako v okolní atmosféře,“ vysvětluje Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Milešovka je také největrnější horou, a to díky malému odporu vzduchu.
Observatoř funguje už 110 let. Znamená to, že jsou k dispozici záznamy z celého tohoto období?
„Samozřejmě jsou tam nějaké drobné výpadky. Kdysi dávno, v roce 1929, se nahoru ještě nosilo uhlí na zádech, takže se ne vždy podařilo nanosit dostatečné množství uhlí. Stalo se dvakrát za první republiky, že uhlí nebylo, pozorovatel utekl před zimou, takže jednou nám chybí měsíc, pak nám chybí jen jeden den,“ odpovídá doktor Zacharov.
Pozorovatelé bydleli na Milešovce do roku 1945, byli tři a měli i pomocníka. Od roku 1945 tam odborníci nebydlí a střídají se na službách.
Přítomnost člověka je nutná, protože se musí starat o přístroje a navíc ne všechny meteorologické prvky jdou měřit automaticky, „například množství a druh oblačnosti, detekce bouřek, která se provádí pozorovatelem, výskyt rosy a podobně.“
Oslavy 110 let fungování meteorologické stanice se chystají na víkend. Běhen soboty a neděle mají zájemci možnost nahlédnout „do kuchyně“ meteorologů, dozvědí se, jak se pracovalo kdysi a dnes, a zavítat budou moci na ochoz observatoře, odkud je pěkný výhled do okolí.
„Sobota by měla být ještě docela dobrá, v neděli bude trošku silnější vítr a trošku větší šance na přeháňky, takže bych doporučoval vyrazit na návštěvu v sobotu dopoledne,“ doporučuje Petr Zacharov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
