Expert: Jen budování přehrad vodu v krajině neudrží, je to na zemědělcích

To se ale nezamlouvá místním lidem ani ochráncům přírody. Je rozumné a nezbytné stavět přehrady? Jak poslouží vodě i okolní půdě, jejíž schopnost udržet vodu pomalu ale jistě klesá?

„Přehrady mohou být součástí řešení, ale musíme je stavět ohleduplně k místním lidem a vůči krajině,“ radí analytik centra Glopolis Vojtěch Kotecký.

Vodní nádrže ale nemohou být hlavním řešením. „Nedostatek vody v povodí je problém, ale daleko závažnější je nedostatek vody v zemědělské půdě, která pak vysychá a s tím přehrady nepomohou.“

„Musíme napravovat krajinu, aby voda nevysychala a zůstávala v půdě. Musíme se dívat na účel, komu bude přehrada sloužit, a dále na skutečná kriteria, která se liší případ od případu. Musíme jít na ta konkrétní místa a studovat místní poměry,“ vyzývá Kotecký.

Podle něj povodí nejsou jen řeky, kterými voda protéká, ale především okolní krajina.

„Přemýšlejme o tom, jaká opatření uděláme pro to, aby vlahá zůstala i přilehlá půda,“ žádá expert.

Kotecký: „Úrodnost půdy spočívá ve velmi kyprém životě. V půdě žije velké množství organismů, v kubíku půdy máte miliardy mikroskopických hub, řas, hmyzu a tak dále. Tím, jak s půdou v současné době nakládáme, vytlačujeme život z půdy, půdu utužujeme a kvůli tomu také klesá množství vody v ní.“

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský je přesvědčen, že mít retenční prostory v povodí je velmi důležité, ale není třeba jen stavět nové, ale i revitalizovat stávající kapacity.

Hodovský: „Obdělávání půdy je problém, je to problém zemědělských subvencí a dalších motivací pro zemědělce, aby se současná situace změnila: na půdě ve většině případů nehospodaří vlastník, ale jiný subjekt, kterému je často jedno, jak půda bude vypadat za 20 let a její bonita se výrazně snižuje.“

„Primární význam přehrad je dvojí: retence a regulace průtoků v povodí, dalším je využití hydroenergetického potenciálu.“

Nemůžeme se dívat jen na lokalitu, kde by se nádrž měla stavět, ale musíme se dívat na celé povodí, souhlasí ředitel.

Stav půdy sice souvisí přímo se situací v povodí, ale zásadní roli zde nehrají vodohospodáři, ale zemědělci. „Jde o to, v jakém stavu půda na polích je.“

„Dlouhodobě dochází k vysoké degradaci půdy. Pro případy, kde vláhu na pole neumíme dostat přirozeně nebo polopřirozeně, počítáme s tím, že bude státem do budoucna podporovaná výstavba zemědělských závlah, a ty budou potřebovat vodu právě v akumulačních prostorech a řekách,“ zdůvodnil výhody vysoké retence povodí Jan Hodovský.