Obří astronomické dalekohledy současnosti a blízké budoucnosti
Ačkoliv v současnosti vědci přijímají z vesmíru tolik dat jako nikdy předtím v lidské historii, do provozu se chystají další a výkonnější radioteleskopy a optické teleskopy, ať už umístěné na Zemi či ve vesmíru.
„Celooblohový“ radioteleskop - Owens Valley Long Wavelength Array (OV-LWA)
Konsorcium astronomů z Kalifornské techniky, Jet Propulsion Laboratory, Harvardské univerzity, Univerzity v Novém Mexiku, Virginské techniky a Námořní výzkumné laboratoře uvedlo do provozu mohutnou soustavu více než 250 radiových antén, rozmístěných v pouštní oblasti Owens Valley ve východní Kalifornii. Soustava antén je rozptýlena na ploše odpovídající rozloze 450 hřišť amerického fotbalu. Jejím úkolem je nepřetržitě po 24 hodin a 7 dní v týdnu monitorovat celou viditelnou oblohu najednou, v pásmu frekvencí 30-88 megahertz. To vše se zároveň děje s velkou rozlišovací schopností, odpovídající jediné přijímací parabolické míse o rozměru několika set metrů. Pokud by se někde na kalifornské obloze objevilo něco zvláštního, astronomové by se to okamžitě dozvěděli. Soustava antén nyní produkuje kolem 25 terabytů dat denně, což odpovídá zhruba 5000 kusům DVD. Tato data v reálném čase zpracovávají dva superpočítače. Astronomové si od této soustavy antén slibují jak nová data o vesmíru jako celku, tak i o objektech jako jsou pulsary nebo exoplanety.
Event Horizon Telescope
Interferometrická síť úzce koordinovaných radioteleskopů v rámci systému s názvem Event Horizon Telescope (EHT), věnujících se zejména pozorování černých děr, je od jara roku 2015 rozprostřena po celém světě. Její součástí budou mimo jiné Large Millimeter Telescope (LMT), umístěný u Puebla v Mexiku, Atacama Large Millimeter Array (ALMA) v poušti Atacama v severním Chile, Submillimeter Array (SMA) na havajské sopce Mauna Kea, dále Pathfinder Experiment Telescope (APEX) v severním Chile, teleskop na jižním pólu South Pole Telescope (SPT), IRAM, 30 metrový radioteleskop ve Španělsku a Plateau de Bure, interferometr umístěný ve Francii. Existují také plány na přidání radioteleskopu Greenland Radio Telescope z Grónska.
Evropský superdalekohled a několik dalších
Pokud jde o pozemské optické dalekohledy, zanedlouho bude největším strojem evropský The European Extremely Large Telescope (E-ELT), který umístí ve výšce 3 kilometry nad mořem, v chilské horské oblasti Cerro Armazones. Jeho hlavní zrcadlo bude složeno z pěti segmentů a bude mít efektivní průměr 39 metrů. Dalekohled bude pracovat jak v optickém, tak i v blízkém infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Jeho náplní bude studium exoplanet, galaxií a černých děr, ale i zkoumání temné hmoty a temné energie. Svoji činnost má zahájit v roce 2024, přičemž jeho výstavba byla nedávno zahájena. Na zařízení budou přítomny systémy pokročilé adaptivní optiky pro vyrovnání chyb zobrazení a spektroskopie. Dalekohled bude dokonce schopen produkovat 3D modely vzdálených objektů a systémů a možná i zaznamenat známky života u nejbližších exoplanet. Zhruba ve stejné době mají být dostavěny i americký třicetimetrový dalekohled na vrcholku havajské sopky Mauna Kea a 24,5metrový Velký Magellanův dalekohled v Chile. Rektor moskevské státní univerzity ovšem vloni ohlásil projekt šedesátimetrového dalekohledu, který by měl vzniknout v rámci mezinárodní spolupráce několika zemí a být umístěn na Kanárských ostrovech.
Některé budoucí kosmické dalekohledy
Kromě velkého infračerveného dalekohledu James Webb Space Telescope, který má odstartovat do vesmíru v roce 2018, se chystají také tyto projekty velkých kosmických dalekohledů: zhruba za 10 let by měly odstartovat dva opticko-infračervené dalekohledy v rámci programu Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST). Jejich parametry budou zhruba odpovídat Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, včetně hlavního zrcadla o průměru 2,4 metry. Pocházejí totiž ze stejných přebytků americké výzvědné agentury National Reconnaissance Office. Jejich úkolem by mělo být jednak pátrání po známkách temné energie a objevování exoplanet pomocí metody tzv. gravitačních mikročoček. Mnohem ambicióznějším projektem je v tomto směru dalekohled Advanced Technologies Large Aperture Space Telescope (ATLAST), který by mohl začít fungovat kolem roku 2030, přičemž efektivní průměr jeho hlavního zrcadla by měl měřit až 17 metrů. A zcela omračující jsou projekty, které chtějí využít rozložení hmoty ve shlucích galaxií jako obrovské čočky megakosmických rozměrů ke studiu počátečních fází vzniku vesmíru.
Zdroje: Phys.Org 1, Phys.Org 2, Popular Science, Space.com 1, Space.com 2, ESO, AstroWatch 1, AstroWatch 2, Scientific American 1, Scientific American 2, Scientific American 3, Centauri Dreams, Event Horizon Telescope, Guardian, My science Academy, Discovery News, Industry Tap, CosmosUp, What is Universe, PhysicsWorld, SEN
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
