Juncker navrhl přerozdělení dalších 120 tisíc běženců, Česko dál kvóty odmítá
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl v Evropském parlamentu zprávu o stavu Evropské unie. Za hlavní prioritu EU označil řešení uprchlické krize a navrhl přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků. Členské státy by si mezi sebe rozdělily migranty, kteří se nacházejí v Řecku, Itálii a Maďarsku. Celkem by si země Evropské unie měly přerozdělit 160 tisíc běženců. Na ČR by připadly další 3 tisíce uprchlíků.
„Není mým úkolem, abych vám - zástupcům evropských národů - maloval něco na růžovo. Evropská unie není v dobrém stavu, chybí v ní Evropa, unie, jednota. To se musí změnit,“ řekl v úvodu projevu Jean-Claude Juncker.
V Evropě jsou podle šéfa Evropské komise státy, které nejeví žádnou ochotu pomoct ostatním s přílivem uprchlíků z válečných zón. Juncker od těchto zemí nechce výmluvy, ale činy. Evropa by si mezi sebe proto měla přerozdělit celkem 160 tisíc uprchlíků.
EK chce rozdělit dalších 120 tisíc běženců, Česko a některé další země nesouhlasí. Hostem ČRo byl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza
Juncker upozornil, že EK navrhla už v květnu mechanismus pro rozmístění 40 tisíc osob z Itálie a Řecka, které žádají o ochranu. Nyní navrhuje nový záchranný mechanismus pro dalších 120 tisíc lidí.
„To se musí udělat povinně. Apeluji na členské státy, aby přijaly návrh komise na přijetí celkem 160 tisíc uprchlíků,“ vyzval Juncker.
Česko by tak k již slíbeným 1100 mělo přidat další 3000 lidí. S konkrétním návrhem by podle Junckera měli přijít ministři vnitra už na jejich pondělní schůzce. Česká vláda dnes schválila mandát pro ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na toto jednání. Znovu v něm povinné kvóty odmítá.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy kvóty uprchlickou krizi neřeší.
„Kvóty považujeme za nesmysl, protože musíme respektovat vůli těch, kteří do Evropy přicházejí. Pokud chtějí jít do Německa či Švédska, neexistuje způsob, jak je udržet v nějaké jiné zemi. Takže to, že bychom přijímali jakékoli kvóty, by byla jen hra na uklidnění veřejnosti v těch zemích, které dnes mají s náporem uprchlíků problém,“ uvedl.
Legální cesty pro migraci
Šéf Evropské komise v projevu také prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. „Nestačí proti nelegální migraci protestovat. Musíme vytvořit legální způsoby, jak se dostat do Evropy,“ uvedl.
Otevření legálních cest při migraci do Evropy označil Prouza za jeden z pozitivních bodů v návrhu EK na řešení uprchlické krize.
„Znamenalo by to třeba šanci podat si žádost o azyl přímo v uprchlických táborech v Jordánsku, Libanonu či Kurdistánu. Pak by je jednotlivé země mohly přepravit do konkrétního místa. Protože dnes je největším problémem to, že umírá mnoho lidí na cestě a to, že se dneska z uprchlíků stal obrovský byznys pašeráků,“ vysvětlil.
Juncker v dnečním projevu také odmítl volání některých evropských politiků po zrušení schengenské zóny volného pohybu. Podle něj je naopak zrušení hranic v rámci EU jedním z největších úspěchů evropské integrace.
Seznam bezpečných zemí původu
Evropská komise podle Junckera vypracovala seznam bezpečných zemí původu, který má umožnit členským státům EU zrychlit azylové procedury. Má také ztížit získání azylu pro obyvatele balkánských zemí.
Evropská komise navrhuje nově přerozdělení 160 tisíc uprchlíků. Svůj postoj k postupu řekli Veronice Sedláčkové europoslanci Pavel Svoboda za KDU-ČSL a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach
„Tento seznam bezpečných zemí je pouze procedurální. Neodstraňuje základní právo získat azyl pro lidi z Bosny a Hercegoviny, i Srbska či Černé Hory,“ zdůraznil.
Upozornil zároveň, že pokud budou státy ze seznamu vymazány, protože nedodržují lidská práva, ztrácejí naději na členství v Evropské unii.
Juncker také v projevu oznámil, že důležitým prvkem řešení uprchlické krize bude posílení obrany vnějších hranic EU. Evropská komise podle něj navrhne posílení agentury Frontex, která by se měla přeměnit ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice.
