Topit tvrdým, nebo měkkým dřívím? Obojí je správně, záleží na podmínkách

Největší výhřevnost mají takzvané tvrdé dřeviny – buk, dub, habr, jasan. Poloměkké dřeviny jako bříza a olše se pohybují někde kolem středu pomyslného žebříčku, nejnižší výhřevnost má dřevo jehličnanů.

Tomu dopovídá i cena. „Dřevo s vyšší výhřevností je až o několik stovek dražší než dřevo s nízkou výhřevností,“ říká Jakub Štráchal, vedoucí prodejny Dřevo Olšinky. „Do kalkulace ale musíte započítat i dopravu. A tam je to naopak. S trochou nadsázky se totiž dá říct, že na jednu topnou sezónu vám stačí buď jeden náklaďák tvrdého dříví, nebo dva náklaďáky dříví měkkého.“

Obecně se dá říct, že když má dříví menší výhřevnost, spálíte ho víc, než kdybyste topili tvrdým dřívím – a ohřejete se stejně. Jsou ale výjimky.

Tvrdé dřevo hoří pomalu, měkké rychle, měkké dřevo vydává rychleji teplo

„Spotřeba palivového materiálu tedy záleží nejen na ceně, ale i na tom, jak často chcete přikládat, a na tom, jak rychle potřebujete objekt vytopit,“ doplňuje Jakub Štráchal. „Například, když přijedete na vymrzlou chatu a chcete se rychle zahřát, je výhodnější zatopit dřívím měkkým. Když je v chatě příjemně a vás přestane bavit běhat pořád ke kamnům, nastane čas pro tvrdé dříví.“

Pokud kupujete dříví přímo od lesáků, musíte ho většinou usušit

Doba schnutí je proměnlivá, od 4 měsíců do 2 let. Závisí to na přístupu slunce a větru, na tom, jak dříví skladujete. „Dřevo začíná schnout až ve chvíli, kdy ho rozštípete,“ vysvětluje Jakub Štráchal. „Pokud si dřevo chcete sušit sami, je důležité nakupovat ho ze zimní těžby. V létě je dřevo plné mízy a doba sušení by mohla být až dvakrát tak dlouhá.“

Abyste si byli jisti, že topíte opravdu suchým dřevem, pořiďte si v hobby prodejně vlhkoměr. Suché dříví má vlhkost do 20 %.

Náš tip: Aby se vyplatilo dřevinou topit, musíte zohlednit její cenu, cenu za dopravu a výhřevnost. Pak už je to na vašem počtářském umění.