Babiš s Brabcem jsou pro prolomení limitů na Bílině. U dolu ČSA stále jasno není
Už příští měsíc by mohlo padnout rozhodnutí o těžebních limitech v Ústeckém kraji. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se zatím vláda shoduje ohledně dolu Bílina, kde by mohla rozhodnout o těžbě 150 milionů tun uhlí za limity. V případě dolu ČSA zatím stále jasno není.
„Myslím, že v koalici na to máme stejný názor, že není problém s Bílinou,“ uvedl Babiš po návštěvě dolu a elektrárny v Ledvicích.
„Tady to patří k sobě, je tady vlastně nová elektrárna, která potřebuje to uhlí a tady ty limity musí být prolomeny,“ poznamenal ministr financí.
O těžebních limitech mluvili ministr životního prostředí Richard Brabec a Jan Rovenský z Greenpeace
Proti prolomení limitů těžby uhlí na Bílině nemá námitky ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který se rovněž dnešní návštěvy v severních Čechách zúčastnil.
V případě dolu ČSA zatím stále shoda chybí. Podle Brabce tato varianta – která by na rozdíl od rozšíření těžby na Bílině znamenala i bourání domů – přicházela v úvahu jen za určitých podmínek.
„K tomu už bychom museli mít naprosto zásadní argumenty, například ohrožení energetické bezpečnosti České republiky, a já žádné takové argumenty nevidím, a nevyplynuly ani z žádné z těch studií, které dalo na stůl MPO,“ uvedl Brabec.
Ještě váhavěji se vyjádřil Babiš – má prý spoustu informací a musí se v nich zorientovat.
„Chápu, že tady lidi mají strach o práci, já tomu rozumím, na druhé straně jsem dostal petici od Greenpeace, paní starostka z Litvínova je proti, pan starosta z Mostu je za, ČEZ něco říká, takže každý říká něco jiného. Já si myslím, že tady to měl pan Mládek nějakým způsobem odpracovat,“ řekl Babiš.
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané. Jedná se o lokality v Ústeckém kraji - lom Bílina, Nástup-Tušimice (vlastník Severočeské doly, a. s.) a lom ČSA (vlastník Severočeská energetická, a. s., dříve Litvínovská uhelná - součást společnosti Czech Coal).
Mládek už dříve navrhl, aby vláda rozhodnutí o dole ČSA zatím odložila – do roku 2020. Ministr Brabec to už tehdy kritizoval a výhrady má stále.
„Posouvat to o pět let mi prostě připadá alibistické, protože tím jenom posuneme ten problém o pět let, ale tady se reálně stane, že ten těžař letos nebo příští rok bude muset rozhodnout, co vlastně udělá s tou těžbou,“ konstatoval ministr.
Podle Babiše i Brabce by měl ministr průmyslu Mládek vládě předložit i konkrétní varianty řešení nezaměstnanosti a sociální situace pro případ neprolomení limitů a útlumu těžby.
Pro rozšiřování hranic těžby jsou zejména pracovníci dolů, kteří se obávají o práci. Naopak proti se staví ekologové z Greenpeace. Ti jsou proti jakémukoli posouvání. Ani to, že by se na Bílině případně nebouraly domy, neberou jako zrovna silný argument.
„Je třeba připomenout, že podle toho návrhu, který jde teďka na vládu – a dnes nám to na radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii přímo potvrdili zaměstnanci MPO – by hrana dolu byla od nejbližšího sídla, to znamená Mariánských Radčic, vzdálená 300 metrů. Představit si uhelný velkolom 300 metrů od obytných domů, to je velmi obtížné, jenom to samotné rypadlo je 60 metrů vysoké,“ poznamenal Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace.
Ani argument, že je uhlí potřeba pro teplárny, čímž argumentují někteří politici, ekologové neuznávají. Podle Rovenského lze rozumným hospodařením vystačit s uhlím před limity další dvě až tři dekády.
