Křesťanský klášter stojí u Rudého moře od 4. století. Dnes tu nakládají olivy a vyrábějí mešní víno

Koupání na plážích egyptské Hurghády má s duchovním rozjímáním a askezí málo společného. Obojímu se přitom věnují koptští mniši v nedalekých pouštních klášterech. Jedním z nich je klášter svatého Antonína. Je to první křesťanský klášter na světě. Leží pod skalami uprostřed pouště asi 20 km od pobřeží Rudého moře. Ve 4. století tam Antonín založil klášterní tradici. Dnes ho na stejném místě následují desítky mnichů.

„Tady se mniši scházeli ke společnému stolování. Teď máme jídelnu novou, ale jedlo se tu patnáct set let, až donedávna,“ ukazuje mi koptský mnich Abúná Davíd asi patnáct metrů dlouhý kamenný stůl v klenuté místnosti.

Abúná Davíd je menší, podsadité postavy a má mohutný plnovous. V černém plášti a čepici by do dob vzniku kláštera určitě zapadl. Působí na mě trochu jako černokněžník. „Na podélných kamenných lavicích sedělo asi 50 mnichů, jeden z nich předčítal v čele stolu knihu Zahrada mnichů, a protože mniši u jídla nemluvili, tak poslouchali. Strava tak byla u večeře materiální i duchovní,“ nastiňuje.

Před nájezdy beduínů se skrývali ve věži

V klášteře aktuálně působí asi 120 Davídových kolegů. Procházíme teď kolem kamenné věže, do které nevedou žádné dveře. „Tahle opevněná věž je z doby císaře Justiniána. Mniši se tam stahovali při útocích beduínů. Okolní kmeny čas od času klášter přepadli a vyrabovali. Mniši vyšli sousední budovou po schodech, pak přes lávku do věže, lávku vytáhli a byli v bezpečí, nikdo se tam nemohl dostat,“ vysvětluje mi mnich Davíd.

Čtěte také

Ve věži byly stále připravené zásoby a bylo tam zavedené také podzemní potrubí z nedalekého pramene. A právě pramen je důvodem vzniku kláštera tady, uprostřed pouště.

„Když sem Antonín urazil 100 kilometrů přes poušť z nilského údolí, našel tu tenhle pramen, u něj několik palem, a támhle ve skále jeskyni, kde se usadil. Takže Bůh mu to tady všechno přichystal,“ říká.

Kostel sv. Antonína s koptskými malbami ze 13. století

Pramen dává denně asi 100 kubíků vody, v létě, v zimě, stále stejně, i když v této oblasti téměř vůbec neprší. Podle mnicha Davída se vydatnost pramene nepodařilo vědecky vysvětlit. Klášteru každopádně umožňuje i menší zemědělskou produkci. „Olivy tu nakládáme, z hroznů zase děláme mešní víno, a prodej těchto a dalších výrobků nám zajišťuje určitý příjem,“ přibližuje.

Mešní víno, med a olivy

Náboženská turistika je mezi egyptskými křesťany, tedy Kopty, velmi rozšířená. Kostely ve městech pravidelně organizují zájezdy do vzdálených klášterů. Romání a Samuel, dva křesťané z Hurghády, mi říkají, že s rodinami využijí každého volna k návštěvě některého svatého místa.

Abúná Davíd mi na závěr prohlídky nabízí ke koupi klášterní výrobky. Kupuju sklenici medu ze zdejších včelínů a lahev mešního vína. Na parkovišti přímo před vchodem do kláštera pak v malém krámku zjišťuju, že stejné klášterní výrobky mají asi za polovic. Odmítám ale řešit, jestli jsem mnichovi zaplatil křesťanské, anebo nekřesťanské peníze.

autor: mac
Spustit audio