Britská Dolní sněmovna po bouřlivé debatě zamítla asistované sebevraždy

Spojené království se asistovaného umírání nevyléčitelně nemocných pacientů zatím nedočká. Návrh příslušného zákona Dolní sněmovna po bouřlivé debatě v poměru 330 ku 118 hlasům zamítla. V rozpravě vystoupilo rekordních 85 zákonodárců. Proti revoluční změně byly hlavně ostrovní církve, ale také část zdravotníků. Britové si naopak podle průzkumů veřejného mínění asistované sebevraždy přejí. Výsledek hlasování byl tak překvapivý.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příznivci i odpůrci asistovaného umírání protestovali před londýnským parlamentem

Příznivci i odpůrci asistovaného umírání protestovali před londýnským parlamentem | Zdroj: Reuters

Šlo o takzvaný „free vote“, kdy se hlasovalo podle vědomí a svědomí, a ne podle stranické disciplíny.

Za posledních 20 let se však ve vnímání poslanců nic nezměnilo – v roce 1997, kdy se o něčem podobném hlasovalo naposledy, bylo proti asistovanému umírání 72 procent poslanců, teď to bylo 74 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Britští zákonodárci odmítli asistované umírání. Více zpravodaj Jiří Hošek. Podobnou diskusi chtějí někteří poslanci oživit i v Česku. Více Milan Brázdil z hnutí ANO

Různé nevládní organizace, které si novinku v podobě vytvoření důstojných podmínek pro dobrovolné umírání přály, zuří, protože podle průzkumů veřejného mínění si asistované sebevraždy přálo 82 procent Britů.

K odmítnutí návrhu vedly z velké části náboženské důvody, tedy vnímání života coby daru božího. Velmi silný odpor daly najevo ostrovní církve včetně hlavy anglikánské církve, arcibiskupa z Canterbury Justina Welbyho.

Výhrady se také často týkaly toho, že by zranitelní jedinci mohli podlehnout určitému tlaku, že by měli předčasně odejít z tohoto světa, aby ulevili spíše svému okolí než sami sobě, a že zákon nemá dostatečné pojistky, aby se asistovaná sebevražda nedala zneužít.

Ani mezi britskými zdravotníky ale nebyla podpora návrhu zákona stoprocentní.

Sebevražda z vlastní vůle

Zákon se měl vztahovat jen na Anglii a Wales a měl dát lékařům pravomoc předepsat pacientovi, jemuž zbývá méně než 6 měsíců života, smrtelnou dávku preparátu, takže nemělo jít o eutanázii, kdy by pacientovi dávku lékař přímo aplikoval.

Muselo by se jednat o dospělou a duševně způsobilou osobu v konečném stadiu choroby, která by konala čistě ze své vůle.

Rozhodnutí zemřít by také museli schválit nezávisle na sobě dva další lékaři a navíc ještě soudce. Pacient by potom ukončil svůj život v čase a na místě dle svého výběru.

Benevolentní přístup

Přístup policie a justice k případům asistovaných sebevražd je už ale v poslední době až překvapivě benevolentní – podle statistiky 89 z 90 posledních případů opravdu amatérských, často nedůstojných sebevražd státní zastupitelství zastavilo, aniž bylo vzneseno obvinění.

V každé části Británie je také problematika regulována trochu jinak – zatímco v Anglii a ve Walesu se používá zákon z roku 1961, který by měl trestat jakoukoli pomoc k sebevraždě nebo podněcování k pokusu o ní, kdy pachatel může jít teoreticky do vězení až na 14 let, ve Skotsku se třeba na asistovanou sebevraždu právně nepamatuje.

Jiří Hošek, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme