Zájemci mají výjimečně možnost nahlédnout do unikátní sušárny chmele v Dubé na Českolipsku

Jednu dobu se tam chovala drůbež, dnes je to technická památka. Sušárna chmele v Dubé na Českolipsku bude výjimečně přístupná veřejnosti. Unikátní stavba se otevírá pouze dvakrát do roka. Jednou z příležitostí, kdy je možné nahlédnout dovnitř, jsou Dny evropského dědictví, které slaví ve městě právě dnes.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První patro dubské sušárny chmele

První patro dubské sušárny chmele | Foto: Tomáš Mařas | Zdroj: Český rozhlas

Sušárna chmele v Dubé je relativně veliká stavba. Uvnitř ale není žádné vybavení, které by připomínalo sušení chmele.

„Sušárna chmele je v majetku města od roku 1994. Město jí převzalo v havarijním stavu a nejdůležitější bylo zajistit, aby se stav nezhoršil. Tudíž proběhla oprava střechy,“ říká mluvčí dubské radnice Zuzka Martínková.

„Chovali se tady brojleři, takže sušárna dostala velký zásah co se architektury týče,“ dodává referentka kultury Lucie Heringová.

Z bezpečnostních důvodů se při otevření sušárny lidé do vyšších pater nepouští.

Přehrát

00:00 / 00:00

V unikátní sušárně chmele v Dubé na Českolipsku natáčel Tomáš Mařas

„Vnitřek budovy není v ideálním stavu. Prkna jsou původní po statku, který tu pěstoval brojlery a není úplně bezpečné návštěvníky pouštět nahoru. Veškerý program, který se tu odehrává, je v přízemí - ve vstupní části i vedle v místnosti,“ vysvětluje Martínková.

Ve vyšších patrech jsou ještě původní přepážky po chovu drůbeže. Kromě toho je v prvním patře vchod. Ten vede do třetí věže. Podle Lucie Heringové vznikla věž při dostavbě sušárny. Kvůli tomu nemá typický okrouhlý tvar, ale je hranolovitá.

„Sušárna chmele je technická památka, která je ve střední Evropě ojedinělá. Sušárny tohoto typu jsou hlavně v Anglii,“ upozorňuje Zuzka Martínková.

Sušení chmele probíhalo ve dvou venkovních věžích. Do nich se ale zevnitř dostat nedá.

Od příjezdové cesty je stavba vcelku nenápadná. Věže jsou totiž postavené ze strany a od cesty nejsou vidět. Na jedné z věží není střecha. Na druhé je a připomíná obrácený trychtýř. Ve věžích se chmel sušil na roštu, který je na trámech.

„Chmel se skutečně dával na ten rošt. Bylo jich ve věži víc. Dva nebo tři. Dole pod nimi pak topeniště na postupné vysoušení chmele. Věž byla přístupná z patra i přízemí a se sběrem pak nebyl problém,“ dodává Martínková.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme