Firma Boeing vytvořila první zcela elektricky poháněnou družici na světě
Jde o komunikační družici ABS-3A, která je vybavena čtyřmi iontovými motory, Xenon Ion Propulsion System - XIPS. Jejich pracovní látkou je xenonový plyn. Ionty xenonu jsou zde po své ionizaci pomocí elektrostatického pole vymršťovány z trysky, což vytváří potřebný tah motoru.
Družice ABS-3A zahájila svoji pravidelnou službu 31. srpna 2015. Na oběžnou dráhu ji vynesla už 1. března nosná raketa Falcon 9 firmy SpaceX, společně s druhou komunikační družicí EUTELSAT 115 West B. Firma Boeing ji sestrojila pro komunikačního operátora ABS, který sídlí na Bermudách a poskytuje své služby v různých částech světa. Družice patří ke konstrukčnímu typu 702SP (small platform).
V nádržích má družice 5 kilogramů xenonu, což vystačí na více než 15 let udržovacích a korekčních manévrů na oběžné dráze. Jde o mnohem delší dobu, než kolik činí manévrovací životnost podobné družice s konvenčními “chemickými” motory. Ty navíc bývají větší a potřebují větší zásobu paliva. Některé moderní družice sice používají kombinaci chemického a elektrického pohonu, avšak i jejich manévrovací životnost bývá kratší než u nové družice ABS-3A. Zdrojem elektrické energie této družice jsou solární panely.
Družice má na palubě aktivní transpondéry různých vlnových pásem a je schopna retranslace dat a videa, obsluhy různých mobilních i vládních aplikací. Je zakotvena na geosynchronní dráze nad rovníkem, na pozici 3 stupně západní délky. Bude zabezpečovat komunikaci pro oblasti Atlantského, Tichého a Indického Oceánu. Boeing brzy dodá firmě ABS další podobnou družici typu 702SP, která bude označena jako ABS-2A a odstartuje do kosmu někdy začátkem roku 2016. Koncem roku 2017 má do kosmu odstartovat třetí podobná družice. Plány komunikačního operátora ABS na přidávání dalších družic do služby sahají ovšem ještě dál.
Iontové motory se sice používají na umělých družicích a kosmických sondách již dávno a poměrně pravidelně (na palubě je má například i meziplanetární sonda Dawn, která zkoumala trpasličí planetu Ceres a planetku Vesta), avšak doposud bývaly doplňovány běžnými chemickými motory, které mají sice menší výdrž, ale mnohem větší tah než iontový pohon.
Zdroje: TechXplore, ABS, ExtremeTech, Boeing, Gizmag 1, Gizmag 2
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
