V Česku přibývá majitelů mobilních domů, každý rok zhruba o desetinu

Češi si oblíbili mobilní domy a zájem o ně podle odhadů firem roste meziročně zhruba o deset procent. Každý rok firmy prodají stovky kusů, většina pak slouží především k rekreaci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karavan rodiny paní Horčíkové

Karavan rodiny paní Horčíkové | Foto: Hana Mikulincová

Přemístitelné domy mají většinou velikost standartního dvoupokojového bytu kolem 40 metrů čtverečních. Najdou se ale i takové, které dosahují i 150 čtverečních metrů.

Mezi hlavní výhody mobilního domu patří cena, která je o dost nižší než u klasického domu nebo bytu. Pořídit se dá už od sta tisíc korun podle velikosti, stáří nebo materiálu.

„To jsou domečky, které si lidé pořizují spíše jako pracovní chaty do sadu nebo na zahradu. V kategorii bazarových se ceny pohybují kolem 400 až 450 tisíc korun, ale to už jsou zánovní, pouze několik let staré domy, které mají velmi pěkný interiér a člověk se ani nemusí stydět v nich bydlet,“ vysvětluje jednatel společnosti Marvel Zdeněk Spáčil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stále víc Čechů si pořizuje mobilní dům, jejich počet podle prodejců každý rok roste zhruba o desetinu. Více Zuzana Petráňová

Říká se, že Češi jsou národ chatařů a i to je jeden z hlavních důvodů, proč zájem o mobilní domy roste. Ve většině případů totiž slouží jen k užívání přes víkend nebo o prázdninách. Najdou se ale i tací, kteří se rozhodnou v takovém domě bydlet celoročně.

„Řekl bych, že v Česku je to jedna třetina lidí pro trvalé bydlení, zbylé dvě třetiny sezonní užívání, čili pro rekreaci,“ odhaduje Petr Vavroš, předseda Asociace prodejců mobilních domů a spolumajitel firmy Mobilní domy pro.

Takzvané mobilheimy se podle Vavroše poprvé objevily ve Velké Británii a Spojených státech amerických v poválečném období ve 40. letech 20. století. Tehdy byl nedostatek pracovní síly, a lidé se museli velmi často stěhovat za prací i s celou rodinou.

„Hlavně v Anglii to sloužilo při sklizni ovoce a zeleniny, kdy se mobilní domy pro brigádníky nebo pracovníky stavěly u polí a sadů a pak se postupně přemisťovaly ze sadu na sad tak, jak bylo potřeba,“ popisuje Vavroš.

Na hypotéku to nejde

Na rozdíl od klasické stavby si zájemce o mobilheim nemůže vzít hypotéku.

„Hypotékou lze financovat nákup nemovitostí, jako je pozemek, byt nebo rodinný dům, případně jeho výstavba. Touto nemovitostí pak její majitel ručí bance výměnou za půjčené peníze. V případě mobilních domů financování hypotékou nelze uskutečnit, neboť zástava, která probíhá formou zápisu vkladu na katastr nemovitostí, by nebyla proveditelná,“ vysvětluje mluvčí jedné z největších bank v Česku Marie Mocková.

Lidé proto na financování koupě mobilního domu nejčastěji využívají spotřebitelské úvěry, které jsou ale většinou dražší než hypotéka kvůli vyšším úrokům.

Simona Bartošová, Zuzana Petráňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme