Restaurátor musí mít pokoru vůči původnímu uměleckému záměru. A musí se ho snažit pochopit
Podařilo se mu vrátit tvář předmětům, na které stojíme fronty. Jeho rukama prošly korunovační klenoty, sousoší mistra Jana Husa v Praze a 11 let jeho života spolkla práce na relikviáři svatého Maura.
Většina práce akademického sochaře a restaurátora Andreje Šumbery spočívá v tom, že v nejlepším smyslu slova slouží jiným mistrům. „Restaurátor má v sobě mít ducha kreativity a musí ji umět použít. Všichni by měli umět výtvarně uvažovat a být schopni vlastní výtvarné práce. Tam si odbýt to svoje autorství a neplést to do restaurování. Tam je to o tom, že člověk musí být ve velké pokoře vůči původnímu uměleckému záměru. Hlavně se musí snažit to umělecké dílo pochopit.“
Dějiny pod rukama
Restaurátorství musí být taky citová záležitost. „Když má člověk dělat něco pořádně, tak k tomu musí mít vztah.“ 11 let svého života věnoval práci na relikviáři sv. Maura. „Jsem smířený s tím, že se nenajde nic vzácnějšího. Ale je spousta jiných památek u nás i ve světě.“ Z historických předmětů, kterých se dotýká, na něj jde energie i jistá bázeň. Pamatuje si na chvíli, kdy dotloukli poslední hřebíček do relikviáře. „Bylo to emotivní. Jsou to silné věci a já si vážím, že u toho můžu být.“
Specialista na všechno
Relikviář byl nalezený v roce 1985 a práce začala 1993, kdy byl schválen celkový restaurátorský postup. Muselo se udělat nové dřevěné jádro, protože to původní bylo shnilé. „Musel jsem se věnovat i problematice, jak se restauruje papír a kůže, nebo i kamenné prvky.“ Sundala se z něj veškerá zlatnická výzdoba. „Tu se nám podařilo rozebrat na tři tisíce dílů.“
Restaurátor má nejen restaurovat, ale i dokumentovat
Na relikviáři pracoval Andrej Šumbera dlouhých 11 let. Prakticky bez přestávky. „Abych neztratil nadhled, tak jsem občas přijal nějaké drobnější zakázky.“ Při restaurování taky pořizoval fotodokumentaci a z ní pak vzniklo interaktivní CD. „Když jsem zjistil, že fotek je 10 tisíc, tak jsem jich tisíc vybral.“
Sousoší Jana Husa je mistrovský kousek
Rekonstrukce sousoší mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze prý přišla za pět minut dvanáct. „Naštěstí jsme věděli, že pomník je v havarijním stavu a věděli jsme, co nás čeká, takže jsme na to byli dobře připraveni. Spíš jsme tam pak hledali příjemnější věci, jako práce mistra Šalouna“, vzpomíná restaurátor Andrej Šumbera.
Je to impozantní dílo, které váží 14 tun a je sestaveno z 250 samostatně odlitých dílů. Podmínkou realizace bylo, že ho mohou dělat jen české firmy. „Je zajímavé, že firma Srpek, která sídlila v Brandýse nad Labem, tak v té době byla úplně nová. Přesto dostala tuto zakázku. A provedení bylo kvalitní.“
Jak dál probíhala oprava sousoší? Jak je to u nás s památkovou péčí? Na čem právě pracuje? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
