Brněnští vědci navrhují vzorová řešení, jak zabránit erozi a udržet vodu v krajině
Brněnským klimatologům slouží jako laboratoř celá jižní Morava. Pomocí unikátního modelu dokážou určit místa v krajině ohrožená erozí, nebo kudy poteče velká voda v případě přívalových dešťů. V nejohroženějších lokalitách potom skupina vědců navrhuje konkrétní opatření, jak do budoucna zabránit třeba ničivým důsledkům bleskových povodní. Jedním z těch míst jsou Čejkovice na Hodonínsku.
1964, 1971 a 1995, to jsou data, která mají obyvatelé Čejkovic hodně v paměti. V těchto letech přišly povodně.
„Vždy v červnu přijde náhlá průtrž a v tyto roky to Čejkovice propláchlo,“ vysvětluje Pavel Novotný, nezávislý starosta Čejkovic.
Brněnští klimatologové pomocí unikátního modelu dokážou určit místa v krajině ohrožená erozí. U Čejkovic s nimi natáčel Tomáš Jelen
Nad obcí nechali před deseti lety vodohospodáři vystavět mokrý poldr.
„Půda ve velkých lánech, jde odhadem o 80 hektarů, je vyspádovaná do obce. A právě to dělá při velkých přívalových deštích problém, kdy se voda neudrží v polích a přívalová vlna projde údolím. Mokrý poldr nám už Čejkovice několikrát zachránil,“ říká Novotný.
A právě Čejkovice jsou jedno z míst, pro které jihomoravští vědci navrhují konkrétní soubor opatření, která mají za úkol pomoci zadržet vodu v krajině.
„Oblast Jihomoravského kraje je velmi ohrožovaná vodní erozí a velmi ohrožovaná negativními jevy z přívalových srážek,“ uvádí koordinátor výzkumného týmu Miroslav Dumbrovský.
Ochranné vinice
Na počítačovém modelu ukazuje, že pole nad Čejkovicemi vykazují erozi přes čtyřicet tun odnesené půdy na hektar za rok. Kromě výstavby dalších ochranných nádrží a rozdělení velkých polí na menší pomocí mezí, je podle něj nutné změnit to nejdůležitější. Chování zemědělců.
„V rámci tohoto projektu my na konkrétní plochu konkrétního uživatele navrhujeme změnu využití území. Například, kde je sklonitá, silně erodovaná, degradovaná orná půda, navrhujeme ochranné sady či vinice, případně ochranné zatravnění,“ vysvětluje.
Ochranné vinice mohou podle Dumbrovského zvlášť na jižní Moravě pomoci zadržovat vodu v krajině a zabraňovat erozi:
„Meziřadí by bylo zatravněno a vznikalo by tak velké množství akumulačních prostorů pro zachycení vody. Je to velký rozdíl, jestli na tom máme širokořádkovou kukuřici pěstovanou pro potřeby biopaliv, nebo ochranný sad a vinici, která má velkou retenční funkci.“
Tento výzkum je unikátní v tom, že jeho výsledkem nebude jenom obecné konstatování, jak by se věci měly dělat. Vědci připraví vzorové projektové dokumentace ke konkrétním opatřením a třeba v Čejkovicích chtějí politici i zemědělci výsledky jejich práce co nejdřív uvést do života.
