Nejvyšší správní soud se kvůli zajišťování migrantů dotazuje Soudního dvora EU

Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, která má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria "vážného nebezpečí útěku". Otázka se konkrétně týká cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší správní soud v Brně (Ilustrační foto)

Nejvyšší správní soud v Brně (Ilustrační foto) | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. ČTK o předběžné otázce informovala mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Důvody i okolnosti tzv. předběžné otázky směřované k Soudnímu dvoru EU vysvětlil ČRo soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn

Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné.

Momentálně vzniká také novela zákona o pobytu cizinců s jasným určením kritérií, mezi které má patřit neoprávněný pobyt na území státu, dřívější pokus o útěk nebo vyjádření úmyslu nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do jiného státu.

Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat

Číst článek

Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický. Kritéria jsou prý obsažena v dosavadní rozhodovací praxi správních soudů.

"Právní jistota cizinců se po eventuálním přijetí zákonné úpravy vymezující objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku nijak nezvýší," uvedl soudce Zdeněk Kühn.

Odlišný výklad dublinských nařízení

V zahraničí se výklad dublinských nařízení liší. V Německu a Rakousku mají odborníci za to, že objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku musí být vymezena zákonem, v Británii postačí soudní výklad.

Protože jde o výklad práva Evropské unie, byl NSS povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Její http://bit.ly/1MrN11N plné znění zveřejnil na svých webových stránkách.

Jako pilotní případ posloužil české justici osud irácké rodiny kurdského původu, která se přes Turecko a Řecko dostala do Evropy, kde ji zadržela maďarská policie. Na služebně jim sejmuli otisky, otec podepsal nějaké dokumenty.

Policie pak rodinu převezla na nádraží s instrukcí, že se mají dostavit do uprchlického tábora. Tam Iráčané strávili dva dny, poté zaplatili převaděčům, aby je odvezli do Německa, kde mají příbuzné a chtějí tam zůstat.

V květnu otce a dvě děti bez dokladů zadržela česká policie. Iráčané nevyčkali na výsledek azylové procedury v Maďarsku a po Evropě se dále pohybovali nelegálně, podle české policie tak existovalo vážné nebezpečí útěku. Proto policie nechala rodinu zajistit.

Krajský soud její rozhodnutí zrušil, rodina se dostala na svobodu a odešla neznámo kam. Policie podala kasační stížnost, na jejímž základě NSS zformuloval předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme