V Barmě začala předvolební kampaň

Píše to americký deník Los Angeles Times. Kandidatura byla odepřena asi stovce lidí, včetně řady příslušníků muslimské menšiny. Podle listu je to další znamení, že vládci země se brání demokratickým reformám.

Západ listopadové volby považuje za hlavní nástroj vnitrostátních reforem. Budou to první všeobecné volby od roku 2011, kdy po 50 letech vlády vojenské junty a diplomatické izolace nastoupil první formálně civilní kabinet.

Poté, co nová vláda podnikla zásadní kroky k reformám, propustila politické vězně a povolila nezávislá média a politické strany, s ní prezident Barack Obama normalizoval vztahy.

Obnova diplomatických styků s Barmou, či Myanmarem, jak si země oficiálně říká, je považována za jeden z největších úspěchů Obamovy zahraniční politiky a osobní zásluhu tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která teď kandiduje na prezidentku.

Čtěte také

V posledních několika letech se však barmská vláda vrací k autokratickým způsobům. Kritikové jí vyčítají, že směřuje příliš pomalu k dělbě moci se svými politickými rivaly a špatně zachází s etnickými menšinami, zejména s muslimskými Rohingy.

Washington si všímá, že z řad kandidátů byli vyškrtnuti skoro všichni muslimové, a vyzval barmské úřady, aby svůj postup vysvětlily.

Barma zachycená objektivem Barbory Němcové|foto: osobní archiv Barbory Němcové

Pokud budou listopadové volby skutečně svobodné a poctivé, dostane se do parlamentu velké množství proreformních poslanců.

Podle odborníků stojí za vyřazením muslimských kandidátů extrémní nacionalistické a protimuslimské strany.

Lidskoprávní aktivisté a skupiny vyzývají Baracka Obamu, aby zvýšil na barmskou vládu tlak uvalením nových sankcí na některé její členy, píše Los Angeles Times.

Ve volbách kandiduje i donedávna zakázaná Národní liga za demokracii a její předsedkyně, laureátka Nobelovy ceny míru a bývalá disidentka Aun Schan Su Ťij, dodává agentura Reuters.

Jejich kampaň se už rozběhla naplno a Su Ťij slibuje voličům vládu, která nebude korupční, zlepší postavení pracujících a ukončí závislost na zahraničí pomoci.

Listopadové volby budou prvním svobodným hlasováním po 25 letech a poskytnou větší prostor demokratickým aktivistům.

Su Ťij kandiduje ve svém okrsku na předměstí komerční metropole Rangúnu. Slibuje urychlení demokratických reforem, důkladnější prověřování investic, aby se zabránilo ničení životního prostředí, a dodatky k ústavě, která jí samotné brání v kandidatuře na prezidentku.

Čtěte také

Su Ťij strávila 15 let v domácím vězení a propuštěna byla teprve před necelými pěti lety. Nobelovu cenu míru získala v roce 1991.

Voliči jí věří – podle nich je Su Ťij jediným člověkem, který dokáže Barmě přinést mír a rozvoj, řekl agentuře mladý příslušník karenské menšiny. Národní liga za demokracii podle něj musí volby vyhrát.

Liga už před třemi lety zvítězila v doplňujících volbách, a Su Ťij se tak dostala do parlamentu a znovu vstoupila do politického života. Očekává se, že si své křeslo snadno udrží i po nadcházejících volbách.

Proti ní kandidují čtyři soupeři z vládního bloku a menších opozičních stran, vysvětluje Reuters.

Zpracováno ze zahraničního tisku.