Voda teče na Marsu i dnes, oznámila NASA
Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter přinesla přesvědčivé důkazy o tom, že i v současnosti se na povrchu Marsu za jistých podmínek vyskytuje voda v kapalném stavu. Voda na Marsu je většinou velmi slaná a podílí se na utváření některých proměnlivých povrchových struktur, viditelných i z oběžné dráhy.
Dosud měli vědci v rukou důkazy o velké roli vody v historii Marsu nebo o pravděpodobné přítomnosti zmrzlé vody pod povrchem této planety. Mezi vědci však donedávna nepanovala jistota ohledně toho, vyskytuje-li se kapalná voda na povrchu Marsu i dnes, uvědomíme-li si poměrně nízké teploty a tlaky, jaké panují v atmosféře Marsu. Čistá kapalná voda by se na povrchu Marsu mohla vyskytovat jen v rámci nevelkého tepelného rozmezí mezi nulou a deseti stupni Celsia, což příliš nadějí na její nalezení nedávalo.
Proto vědci doufali spíše v přítomnost hustých slaných vodních roztoků, tzv. solanek či hydratovaných solí, jaké se na Zemi vyskytují v místech s velkou koncentrací nerostných solí, například v dolech nebo na pouštích, a jejichž teplotní pásmo pro kapalné skupenství může být na Marsu širší. Především jejich bod mrazu může být na Marsu mnohem nižší než u čisté vody, konkrétně kolem minus 70 stupňů Celsia, zatímco jejich bod varu se může pohybovat mezi 20 až 30 stupni Celsia. Všichni jistě víme, že sypání technickou solí vede i na Zemi k roztání sněhu a ledu na cestách, tj. ke snížení jejich bodu mrazu.
Zobrazovací spektrometr sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nedávno zaznamenal spektrální signatury řady hydratovaných solí (konkrétně chloristanu hořečnatého, sodného nebo chlorečnanu hořečnatého, což jsou pro většinu pozemských živých organismů velmi agresivní až toxické látky) v místech některých prudkých svahů na Marsu. Tyto svahy byly současně doslova prošpikovány tajemnými “žilkami” o šířce jednoho až pěti metrů, jako kdyby zde občas docházelo k tečení nějakého materiálu. Žilky se nacházely ve svazích na různých místech Marsu a v průběhu času se skutečně měnily a posunovaly, což potvrdilo pohyb hmoty v těchto místech.
Během teplejších měsíců (při teplotách vyšších než minus 23 stupňů Celsia) žilky tmavly a tekly dolů po svahu, zatímco v chladnějších obdobích se stávaly nevýraznými. Podrobná pozorování umožnila dát do těsného vztahu dvě věci - přítomnost výrazných, měnících se a tekoucích tmavých žilek a spektrometricky zjištěný výskyt hydratovaných solí či solanek. Zatím však není jasné, odkud příslušná voda či vlhkost pochází.
První pozorování temných žilek na marťanských svazích pocházejí již z roku 2010. Fotografie tehdy pořídila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), umístěná na sondě Mars Reconnaissance Orbiter - MRO. Nová studie, zveřejněná v časopise Nature Geoscience 28. září, dala tyto fotografie do souvislosti s mineralogickým mapováním, které uskutečnil spektrometr stejné sondy -přístroj Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars - CRISM.
Zdroje: MarsNews.com, Nature Geoscience, Mars Reconnaissance Orbiter, Popular Science, Space.com, NASA JPL, NASA, New Scientist, PBS, The Atlantic, AstroWatch, Georgia Tech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
