Sokol mi dal sílu, zdraví, čestné jednání, říká devadesátiletá sokolka

Česká obec sokolská se před pár týdny rozhodla poprvé ve své historii zpřístupnit budovy svých jednot i v noci. Chtěla připomenout i to, že sokolovny jsou nejen sportoviště, ale i architektonicky zajímavé stavby.

Přístupný byl i pražský Tyršův dům. Včetně střechy. Zdeněk Bartůněk pracuje v Tyršově domě přes padesát let. Ukazuje historickou fotografii prezidenta Masaryka. „On byl tady na procházce 13. května 1925.“

Povodně v roce 2002 způsobily to nejhorší, co se v historii domu stalo. České obci sokolské patří rozlehlý areál U Čertovky od roku 1921. Tehdy ho zdevastovaný koupila od města.

„Ruina vznikla proto, že tady byla velká budova, kde bydleli vojáci. A v těchto nejhezčích dvou sálech, nebo skoro nejhezčích, byly výhně. Tady se pracovalo tak, že když byla zakoupena budova, dělal se archeologický průzkum. Tady byly čtyři centimetry nánosy sazí a jedenáct vápenných přemaleb, takže to vypadalo tak, že tu byly propadlé stropy.

V Tyršově domě na pražské Kampě je i bazén. „Plave se tu pravidelně. Provoz je od šesti od rána do desíti do večera každý den.“ Bazén je zajímavý i tím, že má vlastní studnu. Už v roce 1925 měl studnu, voda má šestnáct stupňů Celsia celý rok.“

Sokol ale není jen sport. Odehrávají se tu kulturní aktivity. V Tyršově domě mají divadlo a zkouší tu taneční soubory. Ostatně mezi základní myšlenky hnutí patří všestranný rozvoj osobnosti. Mimořádnou statečnost projevovali členové Sokola za obou světových válek. Bez jejich přispění by se nepovedl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

sokolské prapory|foto: Michal Malý

Živým ztělesněním sokolského hesla V zdravém těle zdravý duch je důchodkyně Naďa Pocová. Cvičí v Sokole od pěti let. „Za dva roky mi bude devadesát. Sokol mi dal sílu, zdraví, čestné jednání, přátelství. Na to se nedá zapomenout.“

Červené košile, součást sokolského stejnokroje, navrhl malíř Josef Mánes, a to na podnět Jindřich Fignera. Ten je s Miroslavem Tyršem považován za jednu z hlavních osobností, které stály u zrodu České obce sokolské.

Zakladatelé se inspirovali německými turnerovskými spolky. Ty chtěly vychovávat lidi nejen tělesně zdatné, ale také morálně pevné. Právě to později sehrálo i roli při vzniku samostatného Československa.