Jan Fingerland: Kanada kontra Islámský stát
Nejen Amerika, Rusko nebo Česko se snaží najít odpověď na to, co dělat s nebezpečím Islámského státu nebo otázkou uprchlíků z Blízkého východu. Zajímavá debata se vede v Kanadě, mimo jiné našem spojenci v NATO.
Jedním z hlavních témat současné kanadské politické diskuse je, jak a jak moc se angažovat v přímém boji proti Islámskému státu - tedy organizaci, kterou kanadské letouny bombardují už od letošního jara.
Důvody pro zvýšenou intenzitu debaty jsou dva. Zaprvé, v této severoamerické zemi se už za dva týdny konají volby a otázka vojenského zapojení ve vzdáleném regionu v tamní společnosti rezonuje. Podle průzkumů se zdá, že volby dopadnou velmi těsně a o to víc záleží na tématech, jako je případné ohrožení bezpečnosti země.
A za druhé, Kanada je - na rozdíl od většiny evropských členů Severoatlantické aliance - do bombardování Islámského státu přímo zapojena. Není to tedy v žádném případě akademická otázka a není náhoda, že se stala hlavním tématem jedné z televizních debat předsedů stran.
Předseda vládních konzervativců Stephen Harper tvrdí, že Islámský stát je pro Kanadu zásadní nepřítel. Nejen kvůli bezprostřednímu ohrožení, vždyť Kanada je za mořem, ale i z morálních důvodů - pokud by se IS šířil, zavraždil by prý miliony lidí.
Naopak předseda opoziční Nové demokratické strany NDP Tom Mulcair žádá, aby se kanadské letectvo z boje proti Islámskému státu stáhlo. Je to vlastně přímá kritika premiéra, který za zapojením Kanady do operací nad Sýrií stojí.
Jakousi střední cestu nabízí předseda Liberální strany Justin Trudeau, který se domnívá, že Kanada by se měla orientovat na operace pro udržení míru a za větší prioritu považuje přijímání uprchlíků.
Harperova vláda zatím přislíbila, že během následujících 12 měsíců přijme 10 tisíc uprchlíků a dalších deset tisíc v průběhu čtyř let. Liberál Trudeau se domnívá, že Kanada, pětatřicetimilionová země vybudovaná z velké části z imigrantů, by mohla v příštím roce přijmout dokonce 25 tisíc lidí. Dělo by se to pomocí programu takzvaného přímého sponzorování ze strany vlády, případně by mohla Kanada přijmout i další imigranty financované soukromými dárci.
Debatu podle průzkumů vyhrál Harper, opatrnější v otázce imigrace a rozhodnější v záležitosti přímého boje s Islámským státem. Otázka imigrace však má v Kanadě nejrůznější podoby.
Server BBC přinesl reportáže o pozoruhodných potížích imigrantů z Blízkého východu a severní Afriky. Jedním ze zjištění bylo, že uchazeč o práci bude mít o šedesát procent menší šanci, že bude pozván k pohovoru, pokud bude mít arabsky znějící jméno.
Zcela specifické potíže pak mají imigranti ve frankofonní části Kanady. Tam přicházejí imigranti ze severoafrických zemí, kteří velmi často hovoří francouzsky, a neměli by tedy mít problém s jazykovým začleněním. Jak se ukázalo, potíž je, pokud zároveň neumějí dostatečně anglicky, protože místní zaměstnavatelé očekávají od zaměstnanců dokonalou dvojjazyčnost.
Ovšem zatímco například v Québecu existují kursy francouzštiny pro přistěhovalce, kursy angličtiny v nabídce nejsou, a tak se i dokonale francouzsky hovořící imigrant dostane na okraj pracovního trhu. O to těžší mají situaci ti, kdo sice umějí anglicky, ale nikoli francouzsky a z nějakého důvodu chtějí nebo potřebují žít ve francouzsko-jazyčné části Kanady.
Situace vede politiky k nové debatě o začleňování imigrantů, zejména muslimských, kteří tvoří zhruba tři a půl procenta obyvatel a jejich podíl rychle roste - za posledních deset let se podíl zvýšil na dvojnásobek. Atmosféru přesně před rokem poškodily dva útoky spáchané jménem islámu, jeden na půdě parlamentu v Ottawě a druhý pomocí automobilu v Québecu.
Letos policie zatkla dva kanadské konvertity k islámu, kteří údajně také chystali teroristický útok, nebyli ovšem členy místní muslimské komunity.Kanada řeší ještě jednu otázku spojenou s Blízkým východem, totiž známý proces se třemi členy týmu televize Al Džazíra v Egyptě.
Jedním z uvězněných byl egyptský rodák, ale také držitel kanadského občanství Mohammed Fahmy. Ten po svém propuštění v televizním rozhovoru obvinil premiéra Harpera, že ho nechal egyptským úřadům napospas. Je zřejmé, že v Kanadě mají důvod se domnívat, že „Blízký východ" je opravdu blízko.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
