Kometa, kterou zkoumá sonda Rosetta, pravděpodobně vznikla ze dvou menších objektů
Tým převážně evropských vědců zveřejnil v časopise Nature studii, podle níž je atypický a vysoce asymetrický tvar komety 67P/Churyumov–Gerasimenko pravděpodobně způsoben pomalou srážkou dvou různých kometárních jader, která nastala před několika miliardami let.
Kometu 67P/Churyumov–Gerasimenko poslední rok podrobně a zblízka zkoumá evropská sonda Rosetta a její přistávací modul Philae. Již z celkové fotografie je zřejmé, že tvar této komety je velmi zvláštní. Kometa se dvěma „laloky“ připomíná svým tvarem dětskou gumovou kachničku. To by ovšem samo o sobě nebylo přesvědčivým důkazem hypotézy, že kometa vznikla “složením” dvou různých těles - jakýchsi minikomet o průměrech kolem 2, resp. 4 kilometry. Dnešní atypický a asymetrický tvar komety by mohl být způsoben také nějakým mechanismem postupné eroze či velké lokální ztráty materiálu během výronu plynů kolem místa spojení obou laloků.
To, co rozhodlo ve prospěch hypotézy pomalé srážky dvou těles, je hlavně rozdílný charakter vrstev materiálu v obou lalocích, resp. jejich odlišná povrchová morfologie. Na povrchu každého z obou laloků je materiál uspořádán do poněkud odlišných struktur a vrstev, zejména v rámci různých převládajících směrů.
Pomocí pokročilých kamer na palubě sondy Rosetta vědci zjistili, že zejména na větším laloku je možno vidět obnažené “cibulovité” vrstvy a terasy hornin, tlusté až 650 metrů, s nepravidelným, drsným a různě diferencovaným povrchem. Oproti tomu na menším laloku se vyskytují hlavně vyhlazené plochy, občas přerušené okrouhlými děrami. Obě dvě části zřejmě patřily ke kometárním jádrům, která sice byla zformována analogicky (v lalocích existují jisté strukturální podobnosti), za asistence podobných sil a okolností, ale na různých místech. K jejich pomalé srážce a splynutí došlo pravděpodobně již v raném stadiu vývoje sluneční soustavy, která sama vznikla zhruba před 4,6 miliardami let.
Před přiblížením sondy Rosetta nikdo nevěděl, jak složitý má kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko tvar. Složitému tvaru také odpovídá netypický tvar jejího gravitačního pole, což výrazně zkomplikovalo možnosti přistání modulu Philae a zúžilo výběr vhodných cílových míst. Přistání Philae proto bylo velmi dramatické. Modul Philae se několikrát odrazil od povrchu, až nakonec skončil na místě, kam sluneční paprsky převážně nesvítí.
Zdroje: Phys.Org, ScienceNews, Nature, National Geographic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
