Jak byste hasili hořící pánvičku? Proudem vody je to špatně! Zakryjte ji pokličkou

„Necháváme svíčky bez dozoru, vaříme, máme jídlo na sporáku a přitom si zaskočíme k sousedům, povídáme a na jídlo zapomeneme. A požár je na světě,“ přibližuje nejčastější požáry v domácnostech mluvčí Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Petra Musilová.

Hasicí přístroj je povinný pro rodinné domy kolaudované od 1.7. 2008, starší budovy ho podle zákona mít nemusí. Ale hasiči radí mít ho doma, nastudovat si předem, jak se má použít a mít ho přichystaný. „Pokud je požár v prvotní fázi a jsme schopni ho zvládnout svými silami, pomůže nám hasicí přístroj zkrotit oheň. Pokud už jsou ale plameny velké, na nic nečekejte a volejte hasiče,“ říká Petra Musilová.

Nečekejte a volejte 150!

Při domácím požáru obvykle děláme dvě hlavní chyby: jednak se za každou cenu snažíme oheň uhasit sami i v měřítku, kdy už to bez techniky prostě zvládnout nemůžeme. A druhou chybou je to, že se hasiče bojíme zavolat, protože bychom za to platili. Petra Musilová ale vysvětluje, že zásah hasičů je zdarma: „Pokud je ohrožen, život, zdraví nebo majetek, máme volat 150. Naopak pokud doma vznikne požár a my to neohlásíme, mohli bychom teoreticky od hasičů dostat pokutu. Prakticky je problém spíš v tom, že když si oheň uhasíme sami a nepřivoláme si technika od hasičů, nebude chtít pojišťovna platit škodu.“

Nejhorší chyba? Hořící pánvička pod vodu!

V zimě nejčastěji v domácnostech hoří adventní věnce. Během celého roku jsou to požáry v kuchyni. Ukazuje se, že když už nám na sporáku hoří, nevíme, co máme s plameny dělat. „První reakce je, že lidé dají hořící pánev pod proud vody. Ale do hořícího oleje nesmí přijít ani kapka vody. Pokud se tam dostane, vytvoří to obrovské plameny, které nám mohou popálit obličej, ruce, hrudník. Správný postup je zakrýt hořící pánev nebo hrnec poklicí, aby tam nemohl proudit vzduch, případně přehodit navlhčenou - ne mokrou - utěrku,“ vysvětluje mluvčí krajských hasičů Petra Musilová.