Česko nechce trvalé kvóty. Spojence bude hledat nejen v rámci V4

Země visegrádské čtyřky, ale třeba i Finsko nebo pobaltské státy bude chtít Česká republika přesvědčovat, aby hlasovaly proti přijetí trvalých migračních kvót. Po setkání s europoslanci to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Kvóty na přerozdělování uprchlíků jako mechanismus pro případ velké migrační vlny navrhuje Evropská komise.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda vlády Bohuslav Sobotka na setkýní s českými europoslanci

Předseda vlády Bohuslav Sobotka na setkýní s českými europoslanci | Zdroj: ČTK

„Budeme jednat v rámci Visegrádu a budeme se snažit získat i další spojence ještě i mimo země Visegrádu,“ uvedl Sobotka.

Česko už jednou boj o kvóty prohrálo. Na jednání ministrů vnitra v Bruselu 22. září se za povinné přerozdělování migrantů postavili zástupci většiny zemí, což v tomto případě stačilo. Proti bylo spolu s Čechy jen Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se zdrželo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svůj pohled na trvalé kvóty nabídli europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Kateřina Konečná (KSČM)

K tomu, aby se podařilo kvóty odmítnout, bylo třeba najít alespoň takzvanou blokační menšinu, a o tu půjde i v otázce trvalých kvót.

Kromě zmiňovaných potenciálních spojenců pro zablokování návrhu chce Sobotka zároveň intenzivně jednat i se státy, které stojí na druhé straně pomyslné barikády. „Abychom je seznámili se svými argumenty a pokusili se dosáhnout určité změny,“ doplnil premiér.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil iniciativu vítá. Česká republika podle něj musí v této věci vyvinout maximální úsilí.

Prezidenti V4 a Chorvatska se shodli na potřebě posílit ochranu hranic EU

Číst článek

„Nebude to jednoduché, já jsem trochu skeptický, ale určitý prostor tady je, protože nás například čekají v nejbližší době volby v Polsku a vypadá to, že tam zvítězí strany, které jsou spíše nakloněné spolupráci s Visegrádem než spolupráci s Německem a s Francií,“ řekl Pospíšil.

Narážel na to, že Poláci dlouho vystupovali spolu s ostatními zeměmi V4 proti kvótám, nakonec však změnili názor a na bruselském jednání v září přerozdělování podpořili.

Po volbách by se podle Pospíšila mohlo Polsko vrátit do „rodiny zemí střední Evropy“, které jsou proti tomuto mechanismu.

Konečná: Hlasování neudělal dobrý dojem na nikoho

Snahu vlády schvaluje i europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. I dobrovolné kvóty podle ní bude těžké naplňovat. „To, že to někdo schválí na papíře, ještě neznamená, že to tak reálně je a bude,“ podotkla.

Vyslovila tak argument, který česká strana na evropské scéně opakuje dlouhodobě, tedy že uprchlíci míří přednostně do západních zemí a když je někdo pošle v souladu s kvótami jinam, nebudou tam chtít zůstat.

Do Švédska přiletělo z Itálie na základě dohodnutých kvót prvních 19 Eritrejců

Číst článek

Proti trvalým kvótám navíc podle Konečné mluví právo. A europoslankyně varovala i před důsledky „tlačení silou“.

„Troufnu si říct, že to hlasování, které nakonec bylo v rámci dočasných kvót, neudělalo dobrý dojem vlastně na nikoho. Takže já pevně věřím tomu, že se spíše přikloníme k těm diplomatickým jednáním a že ty trvalé kvóty jako takové nebudou,“ dodala Konečná.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme