Jak mladí přejímají mediální obsah: tradiční média televize a rozhlas a média digitální
Mladí lidé a jejich vztah k médiím je aktuální a diskutované téma, kterému se – byť často s rozporuplnými výsledky – věnuje řada studií a výzkumů. Kdo mladí jsou, jsme už naznačili v předcházejícím článku (odkaz). Jak ale přejímají mediální obsah?
Stále více dochází k oddělení obsahu a média, se kterým byl obsah dříve nerozlučně propojen. Televizní a rozhlasové pořady (stejně jako noviny) stále častěji sledujeme i z jiných zařízení a pomocí jiných komunikačních kanálů – zejména přes internet. Mladí lidé, a nejen oni, v dnešní době pro tento účel využívají například mobil, tablet nebo osobní počítač.
Televize stále dominuje
Podle studie Centra pro mediální studia zůstává pro rodiny dominantním médiem televize a televizní přijímač. V současnosti však významně posilují už i jiné druhy přijímačů. Tento trend potvrzují i výzkumy Masarykovy univerzity v Brně. Ačkoli si televizní vysílání je sice co do každodenního sledování mezi médii stále na špici, u mladších respondentů dochází k tomu, že původně televizní obsah konzumují na jiných přístrojích, než je televize.
A tím se dostáváme k rostoucímu vlivu internetu a médií na internetu závislých. Dle údajů Eurostatu z roku 2014 užívalo v České republice internet v posledních třech měsících až 80 % obyvatel. Evropský průměr užívání internetu je přitom kolem 78 %, což znamená, že Češi užívají internet o trochu více, než je v Evropě běžné. Ze zemí visegrádské čtyřky jsme na tom stejně jako Slováci. Mimo práci nebo domov bylo v posledních třech měsících připojeno 38 % lidí, zatímco na úrovni Evropy tak jedná 51 % lidí. Každý den používá internet 60 % Čechů, tedy lehce pod evropským průměrem, který je 65 %.
Podle výzkumu TNS AISA v témže roce pak každý den brouzdá internetem 83 % mladých Čechů. Tento trend se rychle vyvíjí. Ještě na začátku desetiletí mělo přístup k internetu 75 % teenagerů v EU, kdežto nyní je na internetu až 98 % mladých ve věku 16–24 let. A zatímco na počátku desetiletí internet využíval stejný počet rodičů jako dětí a mladých, nyní strčily děti své rodiče do kapsy.
Digitální média mají oproti tradičním k dispozici široké spektrum přístrojů, na kterých je můžeme sledovat. A trendu se přizpůsobují i tradiční média – noviny, rádia i televize. Především mladí lidé ve věku 15−17 let zastávají názor, že počítač by měl mít každý člen rodiny starší 12 let, věková skupina 18−29 let se domnívá, že by počítač měl mít každý člen rodiny starší 15 let. Elektronická média na různých nosičích jsou tedy běžnou součástí téměř každé činnosti mladých lidí.
Každý den jim takové aktivity zaberou až 3 hodiny.
Buď na internetu, nebo spí
Nástup nových digitálních médií ale podle vědců nemusí nutně znamenat ústup starších, klasických médií.Ty své vysílání totiž digitální době také přizpůsobují, což se mnohdy pozitivně odrazí na jejich vyšší sledovanosti.
Zároveň však stále platí, že rodiče u mladších dětí kontrolují užívání televize i počítačů a jiných přístrojů. Rozsah této kontroly limituje počítačová gramotnost rodičů. Mladí ale často boří bariéru mezi novými technologiemi, novými médii a staršími generacemi, kterým pomáhají techniku pochopit a využívat.
Multifunkční přístroje: budoucnost?
Průzkum Centra pro mediální studia ukázal, že napříč všemi sledovanými segmenty populace dominují při využívání mobilních telefonů „tradiční“ služby volání a posílání textových zpráv. Mladí lidé však mobil v 58 % případech užívají i při poslechu hudby a také výrazně oproti jiným věkovým skupinám pro přístup na internet.
Internet je pro tuto věkovou skupinu nejvýznamnějším zdrojem informací a místem, kde hledají i zpravodajství, o které se jinak v zásadě nezajímají. Například pro věkovou skupinu 15–17 let nehrají tištěná média téměř žádnou roli.
Oproti předchozím generacím, u kterých byla televize dominantním médiem, a často tak evokovala jen pasivní přijímání obsahu, jsou s internetem spojena mnohá očekávání. Měl by podporovat aktivitu a participaci, interaktivitu a místo jednoho pohledu nabízí řadu perspektiv. Realita ale není tak jednoznačná. Z mnohých výzkumů vyplývá, že aktivně vytvoří obsah na internetu pouze 40 % mladých, třetina sdílí zprávy a 11 % vytváří vlastní blog.
Politika: jen na internetu? Ani tam ne
Vedle hudební složky a zábavných pořadů zastává významné místo v mediálním obsahu zpravodajství a publicistika. V roce 2014 proběhl specifický výzkum Proměna veřejné a politické participace v kontextu měnících se mediálních technologií a praxí financovaný Masarykovou univerzitou v Brně. Ve výzkumné zprávě můžeme číst, že rozhlas nebo noviny jako zdroj zpráv o politice uvedlo shodně méně než 40 % z těch, kteří takové zprávy sledují. Ani na internetu ale není situace o mnoho lepší. Drtivá většina respondentů podle zprávy není o politice ochotná diskutovat ani zde. Jako prostor pro diskusi o politice využívá internet jen 8 % jeho uživatelů.
Menší ochotu hovořit s druhými o politice pak mají právě mladí lidé a 40 % se o ní nebaví vůbec, ani doma s rodinou, ani s přáteli.
Kde naopak mladé nepotkáte?
Možná ještě zajímavější jsou čísla o neuživatelích různých médií. 7 z 10 Čechů nečte noviny, a ačkoli internet nepoužívají jen 2 z 10 Čechů, tak 6 z 10 nepoužívá online sociální sítě.
„S jistým zjednodušením můžeme o české populaci říci, že čím mladší členové publika jsou, tím více jsou konvergentní – častěji preferují online aktivity a častěji se s mediálními obsahy setkávají napříč různými technologiemi. A naopak – čím starší jsou respondenti, tím častěji dávají přednost ‚tradičním‘ spojením konkrétních technologických rozhraní a mediálních obsahů.“