Oprava zchátralého kostela a stavba kolumbária, Libavá se připravuje na civilní život

Léta byl součásti vojenských kasáren na Libavé. Kostel v centru města, obehnaný vlnitým plechem, sloužil jako armádní sklad. Od nového roku bude patřit civilistům. Ti už přemýšlejí, jak s objektem naloží. Chtějí se pustit do úprav venkovních prostor. Kameny ze zaniklých obcí, které jsou tam vyskládány, by rádi využili ke stavbě kolumbária.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kostel v Libavé, obehnaný vlnitým plechem, sloužil jako armádní sklad

Kostel v Libavé, obehnaný vlnitým plechem, sloužil jako armádní sklad | Foto: Jana Zemková | Zdroj: Český rozhlas

Kolumbárium by nahradilo zaniklý hřbitov a místní by nemuseli jezdit na hroby blízkých do okolních měst a obcí. „Je to dobrý nápad. Proč? Protože ten tady byl,“ vzpomíná Jiří Němeček, který na Libavsku žije pětatřicet let. Teď o dušičkách na hrob svých blízkých musí až do Šternberka.

„Původní hřbitov byl tam, jak je vzadu vidět ten rezavý hangár,“ ukazuje kronikář a patriot Jindřich Machala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libavá se připravuje na civilní život, místní už vymysleli, jak využít areál zchátralého kostela. Natáčela tam Jana Zemková

„Tam stála ruská tělocvična. Rusové prostor hřbitova shrnuli do obrovského valu, ze kterého trčely kusy pomníků a lidské ostatky, což místní kritizovali. Takže jednou v noci to Rusové naložili a odvezli neznámo kam. Z libavského hřbitova se tak zachoval pouze tento jeden kámen,“ dodává.

Založení hřbitova je složité. „Omezuje to spousta různých nařízení a různé hygienické normy. Takže kolumbárium by byla schůdnější cesta,“ říká Machala a ukazuje hromady kamenů ze zaniklých obcí, které by mohly posloužit ke stavbě nové ohradní zdi.

Kostel v Libavé sloužil jako armádní sklad, nyní má kolem něj vyrůst kamenná zeď s kolumbáriem | Foto: Jana Zemková

Symbolicky by se tak podle něj propojila minulost se současností. U kostela by si mohli lidé připomínat i dvě desítky hřbitovů, které zanikly společně s vesnicemi v okolí.

„U každého kamene by byla tabulka, odkud pochází. Pokud by na Libavou přijel někdo z nějaké vesnice, a nedostal se tam kvůli nějakému cvičení, že nemá propustku, může zapálit svíčku či položit kytku u kamene, který prokazatelně pochází z jeho hřbitova. To by navázalo na kolumbárium, kde by byly i ostatky současných obyvatel,“ popisuje Machala.

Do uskutečnění plánů se místní chtějí pustit hned po novém roce, kdy se Libavá vyčlení z vojenského výcvikového prostoru a začnou ji spravovat civilisté. „Samozřejmě nepůjde všechno najednou,“ upozorňuje Jindřich Machala.

Samotný kostel by se měl postupně proměnit v jakési muzeum, kde by si lidé připomínali, jak se na Libavsku žilo před příchodem armády.

Kostel v Libavé sloužil jako armádní sklad | Foto: Jana Zemková

Jana Zemková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme